Tak teď nevím – poznali jsme se s panem Františkem Doupovcem nejprve osobně a nebo až poté, co jsme si v červnu 2021 vybrali z nabídky KLeMČR jeho stavebnici modelu A3 Fanóšek? Ach ta skleróza. Ale myslím, že správná je varianta první. Museli jsme se vidět již před rokem 2021 a to na MČR mládeže ve Starém Městě, kde nás zaujal jednak svojí štědrostí při obdarovávání méně úspěšných modelářů i vtipem, který přitom své dary provázel. Ten Fanóšek přišel později. Potřebovali jsme nějaký model kluzáku A3 pro nováčky, který bude následovat po nezničitelném modelu GINO. Vybrali jsme Fanóška a nezklamali jsme se. Tento model už vypadá jako opravdová „Á trojka“ a jak jsme se přesvědčili následně, dokonce i hezky létá. Svojí volbou jsme se tehdy pochlubili autorovi stavebnice, což následně vyvolalo docela bohatou korespondenci. Ocenili jsme například řadu doplňujících informací ke stavbě tohoto modelu. Tento nadstandard nás vedl k rozhodnutí stavbu Fanóška zdokumentovat fotograficky. Omlouváme se jen, že od tohoto rozhodnutí k prvnímu vzletu postaveného modelu (při krajském přeboru mládeže Středočechů v letošním roce) uběhlo tolik času. Stavebníci si musí modely postavit vlastním přičiněním. Pomáháme dětem radou, občas i ruku ke stavbě přiložíme, ale rozhodně nemáme v úmyslu za děti vše postavit sami.

Nějak nám unikly první snímky Anety, která podle nás stavbu modelu Fanóšek zahájila. Velmi brzy se ale připojil také Šimon.

Šimonova kostra křídla a výškovky po sejmutí z plánku.

A nyní dokonce i s trupem při lepení lože výškovky.

Tak toto je naše Aneta s kostrou křídla na šabloně.

Šimon vybírá barevné potahovací papíry.

Šimon dokončuje potah křídla.

Křídlo je hotovo, nyní se lepí výškovka.

Na řadě je lakování. Podle přítomnosti bývalých aktivních modelářů, nyní přátel LMK (Michal) soudím, že jde o „vánoční“ schůzku loňského roku.

Aneta vybírá z krabice díly potřebné pro stavbu trupu. Jak je patrné, Šimon nás trochu předběhnul.

Začínáme potahovat.

Seznamte se prosím s našimi svěřenci: nejdále (u dveří) Jirka I, blíže k Anetě se o modely házedel pro novou sezónu snaží Ivan, zcela vlevo Aneta, zády k nám Šimon a u skříně Jirka II.

Šimonova stavba Fanóška se pomalu blíží ke konci.

Aneta se pustila do stavby trupu.

Byl „instalován“ determalizátor a táhlo ke směrovce – Šimon je hotov.

Aneta potahuje, Ivan dohlíží.

Šimon dokončil stavbu modelu Fanóšek počátkem letošního roku. A hned se s ním zapojil do soutěžení. Na naše „poměry“ myslím, že docela dobře:

• První fotografie je z března 2023 a KP mládeže Středočeského kraje – 189 s
• Druhá fotografie pochází z přeboru mládeže kraje Ústeckého – 209 s
• Bez fotografií: Varnsdorfská jarní – slabších 157 s, při zářijovém Žuchu 2023 – 218 s
• Na táboře na Rané u Loun se pouze trénovalo

Bohužel, na jaře nám dost nečekaně „dala výpověď“ Aneta. Zatímco u nás v klubu modeláři přicházejí a odcházejí, modely zůstávají. Takže Šimon dokončil téměř hotový model a teď má Fanóšky dva.

Jednou ročně, dříve než místní zemědělec vyžene na pastvu krávy, pořádáme na louce „Pod skokanským můstkem“ opékání špekáčků. Jedná se o pracovně společenskou akci. Ta pracovní část vypadá tak, že kluci sestaví náš „katapult“ a překontrolují vystřelovadla pro blížící se dětský den. Společenská proto, že pojíme, špekáčky zalejeme Colou, případně něčím ostřejším a pohovoříme o tom, co modeláři podniknou v druhé polovině letošní sezóny.

Akce se jako obvykle vydařila. Trávu jsme moc nepošlapali, nic nám neulétlo ani jsme nic nerozbili a domů jsme dorazili až za tmy. Všichni spokojeni.

 

Za LMK Vilémov, Z. Hykš

Minulý pátek jsme využili posekané louky v Lipové a místo léčení šrámů utržených při soutěži Žuch 2021, jsme před hlavní akcí sezóny, mistrovstvím ČR mládeže, naposledy potrénovali. Užili jsme si sluníčka posledního skutečně letního dne, z jedné fotografie je patrné, že jsme i něco baget spořádali, zato sportovní výkony moc nepotěšily. Při jízdě na kole mě můj výrazně zdatnější kolega častuje kritikou, že jedu tak, že by mě předjela i babka s nákupem. Nevím, jakým příměrem ohodnotit naše svěřence. Snad, že létali jako ponocní, ale tím bych se určitě dotknul ponocných. Byla to bída. Někteří ani nezvládli plný počet startů a dosažené výkony by nestačily ani na přebor Vilémova a blízkého okolí. Tak snad to bude pro nás před Moravskou Třebovou ponaučení.

Potěšilo nás naopak to, že z onoho zemědělce, který se na nás na samém začátku tréninku řítí, aby nás vyhnal, se nakonec vyklubal náš bývalý člen a úspěšný junior, Martin Hájek. Popovídali jsme si, zavzpomínali na staré časy, mezitím popoháněli naše stávající modeláře a už za šera se vrátili zpět do dílny. Před budovou již na nás čekaly netrpělivé maminky, aby si své ratolesti odvezly domů. Tak doufejme, že bude platit heslo „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Obávám se ale, že v sobotu 25. září rozhodně nebudeme na letišti v Moravské Třebové patřit mezi favority.

Z. Hykš