Konečně se nám sešly všechny příspěvky k modelářskému soustředění mládeže na Rané u Loun. Fotografie tentokrát dodali dva Petrové – Blaschka a Budai. Ve fotodokumentaci ještě narazíte na třetí soubor – kopie výsledkových listin celotáborové soutěže o nejzdatnějšího modeláře. I když tento soubor bude zajímat spíš jen přímé účastníky a pořadatele tábora, akceptoval jsem jejich přání mít veškerou dokumentaci k táboru na jednom místě. Táborový deník, stejně jako loni, dodal Jirka Havlíček. Jen jej, hlavně v závěru, musel doplnit pan vedoucí Blaschka, neboť kluci Havlíčkovi odjeli domů dříve na nějakou důležitou rodinnou oslavu.

Táborový deník 2024

Neděle 11.8.2024:  První den jsme přijeli a potom jsme postavili stany, vynesli věci do dílny, potom co jsme vynesli věci, jsme už asi hodinu čekali a potom nás hlavní vedoucí seznámil jak bude tábor následovat a to bylo za první den vše.

Pondělí 12.8.2024: Druhý den jsme vstali v 7:30 a následně byla rozcvička, po rozcvičce jsme se sešli na snídani a udělali si hygienu, během snídaně nás vedoucí seznámil s průběhem dne, po snídani jsme šli pracovat do dílny, mladší žáci stavěli vystřelovala na soutěž, která se měla konat v úterý odpoledne, to jsme asi tři hodiny pracovali a potom jsme jeli na oběd zhruba v 12:30, to jsme měli vývar s játrovými knedlíčky a jako hlavní chod šunkofleky. Po obědě jsme měli odpolední klid a po odpoledním  klidu jsme šli do bazénu, po tom co jsme se ochladili, jsme šli zpátky do dílny a pracovali až do večeře a ještě kousek před večeří jsme měli modelářskou soutěž postavit puzzle v kostkách a na každé straně bylo letadlo s kopcem Ranou. K večeři jsme měli řízky s bramborem a salátem, po večeři jsme ještě chvíli pracovali a potom služba zametla a my se vykoupali a chystali se na noční klid.

Úterý 13.8.2024: Třetí den jsme vstali, hned udělali rozcvičku a šli na snídani. Po snídani jsme šli pracovat do dílny, během pracování v dílně byla soutěž drát, pracovali jsme tak do 12:30 a potom jsme jeli na oběd, po obědě byl odpolední klid a po klidu jsme šli do bazénu. Po bazénu byla soutěž kýble, to byly dva týmy a seděli za sebou, jeden kapitán naváděl ty ostatní, poslepu na židlích lili z kýble do kýblu vodu. Poté jsme šli pracovat do dílny na letadlech. Zhruba v 18:00 jsme šli létat na dráhu a Vítek rozbil při prvním letu A1 (ájedničku) na trosky a mně se vítr opřel do letadla a strhnul ho na zem, jelikož hodně foukalo,  tak jsme létání raději ukončili a šli znovu pracovat. Ale za chvíli jsme museli uklidit dílnu jelikož bylo 21:00. A hned ráno a zhruba v 5:00 dělali mladší žáci bordel. To je vše.

Středa 14.8.2024: Čtvrtý den jsme vstali jako vždy v 7:30, udělali si rozcvičku a hned potom šli na snídani, po snídani jsme šli pracovat do dílny, během pracování byla soutěž kuličková dráha na dálkové ovládání, hned potom byl oběd a k obědu bylo rýže s masem a čočková polévka, odpoledne byl odpolední klid a hned po klidu jsme šli pracovat do dílny. Při pracování byla chvíli pauza a to byla další soutěž přenášení vody v puse to bylo: že jsme nasávali  brčkem vodu, oběhli židli a vyplivli do takový trubky a dokud nevyplaval míček, tak jsme to opakovali, poté jsme opět pracovali, k večeři jsme měli špagety a po večeři Vítek a Jakub zkoušeli opravit RC model, který jsme dostali od pana vedoucího. Když ho šli vyzkoušet, tak Víťa se toho ujal a jako první let to hned naboural, druhý let taky a plno jsme zjistili, že to letadlo bylo špatně nastavené, ale naštěstí se zlomila jenom vrtule, letadlo přežilo, ale už bylo skoro devět hodin a šli jsme uklízet do dílny.

Čtvrtek 15.8.2024: Pátý den jsme vstali, nasnídali se a udělali si rozcvičku, poté jsme šli pracovat do dílny, během pracování byla soutěž šrouby, to bylo, že jsme museli šrouby namotat na matky v co nejkratším čase. Mladší žáci dostavovali vystřelovadla na večerní soutěž, k obědu bylo kuře na paprice. Po obědě jsme přijeli zpět do tábora, pak byl  odpolední klid a v 14:30 byla soutěž plavání na destičce pomocí nohou přeplavat bazén co nejrychleji, poté jsme šli znovu stavět letadla a mladší žáci vystřelovadla, poté byla večeře, k večeři jsme měli rizoto, po večeři byla soutěž vystřelovadel a házedel, jenže kvůli krátícímu se dni bylo světlo menší a menší, tak jsme museli soutěž odložit na další den a to je tohodle dne konec.

Pátek 16.8.2024: Šestý den jsme normálně jako vždy vstali, šli na rozcvičku, po rozcvičce jsme šli na snídani, po snídani jsme šli jako vždy stavět, já už mám hotové křídlo RC a výškovku a směrovku, Vítek dodělával házedlo, které minulý rok na tomhle táboře rozdělal, Tonda začal novou A3 a Šimon dodělával A1 (Tonda). Jsme jeli na oběd, k obědu jsme měli rajskou s knedlíkem a polévku, pak jsme se  vrátili zpět do tábora, to jsme měli odpolední klid a po klidu jsme se šli koupat do bazénu. Poté, co jsme se vykoupali, jsme šli pracovat, každý pracoval na tom svém letadle, pracovali jsme tak čtyři hodiny a poté jsme jeli na večeři, k večeři jsme měli konečně smažák s hranolky. Po večeři byla netradiční soutěž duely, to bylo, že jsme byli dva, každý měl tři pokusy, létali jsme najednou a kdo měl víc, dostal bod, kdo měl tři body, vyhrává a postupuje dál, ve finále jsme byli já a Vítek a Vítek vyhrál asi o 10 desetin vteřiny, poté se setmělo a duel vystřelovadel jsme nestihli kvůli soumraku, který nastal a letadla by jsme pak nenašli, poté jsme si udělali hygienu a připravili se na noční klid, který byl v 22:00.

Sobota 17.8.2024: Sedmý den jsme jako vždy udělali rozcvičku, nasnídali se a dnes jsme se začali připravovat, že budeme odjíždět dřív, ostatní normálně pokračovali ve stavění dál.

A takto Jirku doplňuje vedoucí tábora, Petr Blaschka

Neděle, 11.8.2024: Příjezd naší posádky na Ranou v 16:00, do 17:00 hodin příjezd ostatních.

Pondělí, 12.8.2024: Příjezd Šimona dle plánu. Úklid ve stanech se letos nebude bodovat, pouze kontrolovat. Všichni začnou stavět vystřelovadlo.

Úterý, 13.8.2024: dopolední soutěž “Drát”. Pokračuje stavba vystřelovadel. Kdo má hotovo, pracuje na svém vlastním modelu, který si přivezl na tábor.

Středa, 14.8.2024: soutěž “RC kulička”.

Čtvrtek, 15.8.2024: večerní soutěž házedel a vystřelovadel.

Pátek 16.8.2024: dopolední soutěž “Aku šroubovák”. Po večeři létání s házedly a vystřelovadly.

Sobota, 17.8.2024 (hlavní zpravodaj odjíždí, proto se pan vedoucí rozepisuje): dopolední soutěž “Žlab”. Odjezd Jirky a Víti Havlíčkových před obědem. Odpoledne běh na Ranou – všichni v pořádku doběhli (došli). Jedno zklamání – “Skleník” je z technických důvodů zavřený. Chlapci dokončují práci na svých modelech. Poslední létání s větroni, Šimonovi se moc nechtělo. Místo večeře na Rané v “Občerstvení Doma”, opékání špekáčků na letišti. Vyhlášení výsledků celotáborové soutěže a samostatně i běhu na Ranou. Poděkování všem za pomoc.

Neděle, 18.8.2024: společný úklid, balení a postupný odjezd účastníků (dětí). Někteří dospělí ještě chvíli zůstávají.

Letošní komentář k modelářskému táboru na Rané u Loun tentokrát vypracoval přímý účastník, Jirka Havlíček. Jirkovi jsem tento úkol zadal těsně před odjezdem na Ranou a jak je vidět, svého úkolu se zhostil velmi dobře. Práci našeho „osmáka“ jistě oceníte i vy.

Z. Hykš

Neděle: Přijeli jsme odpoledne kolem páté hodiny na letiště v Rané, vyskládali jsme přívěs a postavili stany. Ubytovali jsme se a pak už jen odpočívali a večeřeli z vlastních zásob. Ve 20.00 hodin byla porada o průběhu tábora a poté jsme šli spát.

Pondělí: Vstávali jsme v 7.30 hodin, poté proběhla rozcvička (pršelo). Po rozcvičce byla snídaně a poté jsme šli hned do dílny, kde jsme dělali následující: stavěli jsme vystřelovadla, vyřízli křídla, výškovku, směrovku a trup, dále brousili křídla a ocasní plochy, ještě jsme začali vyřezávat křídla na otočkové házedlo. Následovala soutěž „Slepec“ (jeden nasměrovává druhého, který má zavázané oči šátkem, aby nic neviděl). Pak jsme odjeli na oběd (byl holandský řízek s bramborem a kyselou okurkou). Po obědě byl odpočinek. Než jsme šli opět do dílny stavět letadla, tak byla soutěž „Domino“ (na papíře byla vyznačená cesta, na kterou jsme stavěli na čas domino kostky, které musely následně všechny spadnout). V dílně jsme opět stavěli vystřelovadla, vybrušovali profily na křídlech a zbrousili jsme výškovku a směrovku. Následoval odjezd na večeři (rizoto). Po večeři jsme znovu pracovali na dokončení vystřelovadel. Pak jsme hráli ping-pong, následovala hygiena a večerka.

Teplota dne: 30°C

Úterý: Budíček byl v 7.30 hodin, následovala rozcvička, snídaně (rohlíky s marmeládou nebo salámem a čaj), odevzdání mobilních telefonů vedoucímu a pak jsme šli pracovat do dílny. Dokončili jsme vystřelovadla, slepili je dohromady, zpevnili papírkama, slepili jsme křídla otočkového házedla. Mezitím byla soutěž (přenášení vody pusou pomocí brčka do trubice, dokud nevyplaval ping-pongový míček). Následoval odjezd na oběd (roštěná omáčka s rýží) a odpočinek po obědě od 14.00 do 15.00. Poté jsme šli do dílny a soutěžili jsme (soutěž Šrouby a matice). Pak jsme v dílně dodělali vystřelovadla a slepili křídla otočkového házedla, vyřízli trup, výškovku a směrovku.Následoval odjezd na večeři (těstoviny s masem a omáčkou) a trénink s nově postavenými vystřelovadly. V dílně jsme pracovali do 21.00 hodin, uklidili jsme dílnu, šli jsme se umýt a spát.

Teplota odpoledne 32°C, večer 25°C

Středa: Budíček byl v 7.30 hodin, ale všichni již byli dávno vzhůru kvůli křičení a hlasitému mluvení čtyř mladších chlapců. Šli jsme se umýt, nasnídali jsme se a v 9.00 hodin jsme vyběhli závod na Ranou (první na vrchol doběhl Jirka Havlíček). Naštěstí byla zatím teplota jen kolem 25°C, poté jsme sešli zpět dolů na letiště a šli pracovat do dílny. Vybrousili jsme křídla na otočkové házedlo, slepili trup a ztenčili výškovku a směrovku. Potom jsme jeli na oběd (znojemská omáčka s knedlíky), následoval odpočinek a pak stavění v dílně (brousili křídla házedel), odjezd na večeři (brambory, řízek a mrkvový salát). Po večeři jsme soutěžili s vystřelovadly, které jsme postavili tady na Rané. Potom jsme 15 minut stavěli házedla, vykoupali se a byla večerka. Když jsme šli spát, tak byly v dálce slyšet hromy a vidět blesky.

Max. teplota dne byla 29,2°C

Čtvrtek: Vstali jsme a udělali rozcvičku. Následoval úklid stanů, ranní hygiena a odchod na snídani. Po snídani jsme v dílně stavěli (potáhli jsme křídla, dokončili trup a začali lakovat házedla). Následovala soutěž v zatloukání hřebíků (starší žáci a junioři měli zatlouct jeden hřebík na rychlost – vyhrál Vítek Havlíček) a odjezd na oběd (kulajda a špagety) a odpočinek. Po pauze jsme natírali křídla a ostatní díly na házedla. Následovala soutěž „Drát“, ve které byl Šimon Poliak první v kategorii mladších žáků, Jirka H. třetí a Vítek H. druhý v kategorii starších žáků a juniorů. Potom jsme pokračovali ve stavění a odjezd na večeři (moravský vrabec s knedlíky a k pití malinovku jako každý den). Po večeři jsme se v dílně věnovali lakování a přípravě na potahování A3-Pinky. Pan Kubeš nám přichystal přehlídku svých letadel a snažil se nám je prodat. Většina dětí si nějaké letadlo od něj koupila. Pak jsme lakovali házedla, následovala pauza a po pauze jsme přikolíkovali stany, protože začal hodně foukat vítr a v dáli prošla bouřka. Vykoupali jsme se a čekali jsme na večerku, přitom jsme pozorovali hvězdy a perseidy.

Teplota dne: 31,5°C, k večeru kolem 20.30 hodin bylo pod mrakem a hodně větrno

Pátek: Vstali jsme a udělali rozcvičku, dali si snídani (rohlík s medem nebo salámem), odešli pracovat do dílny (křídlo házedla jsme rozřezali, zbrousili vzepětí a slepili obě uši a výškovku), pak následoval odjezd na oběd (vývar, smažený sýr s hranolkami a tatarkou a salátem). Náš stůl (tedy hlavně Víťa, Šimon a já) dojídal čtyři nedojedené porce po mladších dětech. Po návratu z oběda následoval odpočinek. Poté jsme v dílně slepili zbytek křídla a šli trénovat s A1 a A3. Kuba nám v 19.30 hodin na grilu ugriloval buřty, které jsme si dali k večeři s chlebem a kečupem. Pak jsme přilepili křídla na trup, přilepili házecí tyčku na křídlo, šli se vykoupat a připravili se na spánek.

Teplota dne: 33°C, od 17.00 hodin bylo zamračeno

Sobota: Vstali jsme v 8.00 hodin, protože byl víkend. Potom jsme se nasnídali (rohlík a čaj) a šli do dílny stavět. Nalepili jsme zpevňovací papírky na křídla a trup házedla, nalepili zpevňovací folii na křídla, aby se dala házedla házet, nalepili výškovku a směrovku a šli soutěžit v „Nakloněné rovině“. Poté byl oběd (zelňačka, čína s rýží). Po obědě jsme šli plavat a skákat do bazénu a následoval odpočinek. Začali jsme vyvažovat křídla a potom i celé letadlo. Poté jsme šli klouzat letadla, která jsme postupně dovažovali. Letadla jsme ale kvůli špatnému větru nemohli házet, tak jsme si nasprejovali křídla a výškovku se směrovkou. Potom byla večeře (buřtguláš s chlebem). Šimon dokázal vycucnout půllitr malinovky na „ex“. Díky tomuto každodennímu tréninku dokázal zvítězit v mladších žácích v soutěži nasávání pomocí brčka. Po návratu z večeře byla soutěž „Okapy“, pak jsme se šli koupat do bazénu a čekali, než vedoucí napíší diplomy a připraví ceny. Než začalo vyhlášení, tak jsem spolu s Vítkem vyzkoušeli ta nově postavená házedla. Naše první hody byly zdařilé, letadla létala výborně, ale Vítkovi to létalo lépe. Poté bylo vyhlášení vystřelovadel, běhu na Ranou a celotáborové soutěže. Následovala večerní hygiena a šli spát s krásnými pocity a hvězdami nad hlavou.

Teplota dne: 36°C, celý den moc nefoukal vítr

Neděle: Vstali jsme v 8.00 hodin a šli na snídani, poté jsme uklidili dílnu, věci dali k autům a šli házet s kruhovými házedly. Díky tomuto tréninku jsme se je naučili s Vítkem házet. Šimon si kruhové házedlo bohužel nestihl dostavět. Pak už jsme jen čekali do 12.30 hodin, abychom si zabalili věci a složili stany a čekali na příjezd rodičů. Po příjezdu rodičů jsme se s vedoucími rozloučili a odjeli zpátky domů.

Teplota dne: 33°C

Sepsal: Jirka Havlíček

Letošní soustředění talentované mládeže mohu opět hodnotit jej z doslechu. Tábora se zúčastnilo několik děti z Varnsdorfu a Vilémova. Program byl lety prověřený. Ráno rozcvička, hygiena, snídaně a pak dopolední program – stavba v dílně či létání na letištní ploše místního aeroklubu. Po obědě (osvědčilo se stravování v restauraci „Ponorka“ v obci Raná, kdy odpadá mytí nádobí a starost co s případnými zbytky), následovalo máchání se v bazénu, plnění jednotlivých disciplín celotáborové soutěže, případně práce v dílně. Pro jedlíky bylo vždy připraveno něco na odpolední svačinu a pro všechny pak dostatek nápojů. Následovala večeře, opět v Ponorce a podvečerní program. Se zapadajícím sluncem se na Rané krásně létá s házedly. Předpokládám, že po večerní hygieně a večerce následovalo pracné zahánění děti do spacích pytlů. Takto to s menšími odchylkami probíhalo celý týden. Ale nač dlouze hovořit, podívejte se raději na bohatý fotografický archiv.

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Rok se s rokem sešel a naši modeláři opět vyrazili na týdenní pobyt v areálu letiště Raná u Loun, za účelem intenzivního tréninku a stavby, či oprav modelů. Na konci pobytu je totiž čekala kvalifikace na mistrovství ČR, na kterou je třeba být řádně vybaven svými modely ve špičkovém stavu a nabit jistotou a vytrvalostí. Složení členů bylo letos identické jako předešlý rok; děti už tedy byly seznámeny s provozem tábora i jeho stavbou. Opět se ubytovaly ve stanech na place před letištní dráhou.

Co se denního programu týče, ten byl rozdělen na dvě části: dopolední a odpolední. Při dopoledním programu byly děti nahnány do dílny, kde se věnovaly stavbě a opravám. To vše bylo pro zpestření prokládáno dopoledními soutěžemi. Musím smeknout klobouk před „náčelníkem“ Procházkou, který soutěže organizoval. Soudím, že soutěže děti velice nadchly a docela pohltily, jelikož se navzdory jejich nedlouhému trvání jisté známé firmy po odchodu na soutěž už do dílny nevrátily…

Při návratu z oběda, na který se opět jezdilo do restaurace Ponorka, který byl, bohužel, obohacen o tragikomické inscenace z řad členů tábora, přišel na řadu odpolední klid a různorodý odpolední program. Letos, stejně jako vloni, byl pro děti bazén svatým grálem tábora. A není divu; byla do něj totiž zavedena filtrace a byl pečlivě chlórován, tudíž se kvalita vody od minule dost vyšvihla. Za příslib bazénu byly děti ochotny udělat cokoli a poslouchat na slovo; nejednou se proto stalo, že šly do bazénu i několikrát denně. Konec konců, komu by se chtělo být v těch odpoledních krutých vedrech zavřený v dílně a péct se ve vlastní šťávě.

Za příznivého počasí se v odpoledních a podvečerních hodinách mladí modeláři věnovali tréninku se svými modely. Bohužel, povětrnostní podmínky nám nedovolovaly trénovat s větroni, tím pádem se létalo jen s házedly, což se později dosti fatálně projevilo při závěrečné soutěži. Při ní byly pokusy našich svěřenců dosti kolísavé. Velkým mínusem byla nepochybně absence pana vedoucího Hykše a jeho nepřeslechnutelného „Pusť!“, které tradičně zabrání mnoha nepovedeným letům a rozbitým modelům. To vedlo k několika tvrdým přistáním a fatálním škodám na letadlech. K apologii dětí (poznámka redakce: apologie = obhajoba) musím uvést, že nás při soutěži zastihlo tropické počasí a obloha byla bez jediného mráčku, což je na ploché, nezastíněné letištní dráze opravdu znát a běhat půl dne za modely, aby se včas stihla odlétat jednotlivá, časově omezená kola, taky nebyla žádná sranda.

Závěrem musím pochválit naše modeláře za relativně dobré chování. Měli na svědomí časné příchody na rozcvičku a jiné nástupy, klid po večerce a poměrně slušně udržovaný pořádek ve stanech a v okolí. Jejich pubertální inscenace se daly lehce zkrotit a v podstatě nic závažného „nevyvedli“, za což je ještě jednou chválím.
Tak příští rok opět nashledanou!

Za LMK Vilémov
Michal Jiřinec

Jsem rád, že Michal uposlechl výzvy pana vedoucího Suchardy a sepsal hezkou zprávu o dění na letošním modelářském táboře. Michal je o nějakých čtyřicet let mladší jak já a tudíž vládne trochu jiným slohem. Je to určitě po spoustě mých, prý fádních příspěvků, vítaná změna. Má profesionální deformace mi ale velí připsat několik poznámek:

Pan vedoucí Blaschka, pověřený tréninky mladých modelářů se čertil nad poznámkou, že děti nezvládly žádné lety s větroni A3. Ve skutečnosti se prý nějaké soutěže přeci jenom uskutečnily. Já jen dodávám, že ty nepříliš přesvědčivé výkony při přeboru mládeže Ústeckého kraje zapříčinilo spíše roční nicnedělání než příliš krátký táborový trénink.

Poznámku o složení tábora, stejném jako loni, trochu poopravím – ve skutečnosti za vilémováky přibyl Ivan Sádovský a autor příspěvku Michal (a pokud chcete Michala vidět, je to ten „chundelatý“ vedoucí rozcviček).

Celý Michalův příspěvek se nese v duchu jemné ironie. Připomíná mi to jeden můj oblíbený televizní sitkom, kde se hlavní hrdina dost často ptá, co je a co není sarkasmus. Raději nebudu pátrat po podrobnostech. Už jsem se dnes dozvěděl, že jsem nejhlasitější vedoucí široko, daleko.

Mimo zápis: byl jsem zavalen hromadou fotografií. Po zralé úvaze jsem se rozhodl netřídit je podle témat (rozcvička, práce v dílně, koupání, soutěže ….). Nechám je v tom pořadí, ve kterém byly pořízeny. Ať je zachována časová posloupnost.

A na závěr vyslovím souhlas s Michalem – tábor se dle hodnocení účastníků moc líbil. Přejme si jen, aby se stejně tak vydařil i ten příští, tábor Raná 2022.

Z. Hykš

Tak a letošní tábor máme za sebou. Z našeho klubu se jej zúčastnilo šest mladých modelářů a dva senioři v roli vedoucích. Přímými účastníky byli otec a syn Blaschkovi, zatímco my s panem Suchardou fandili účastníkům z domova. Trochu jsem měl o osud tábora strach. Letošní nevyzpytatelné počasí a především ten prevít virus letos o prázdninách několik táborů rozehnaly. Ale obavy byly zbytečné. Podle vyprávění frekventantů se jednalo o jeden z nejvydařenějších táborů v historii. A že je s kolegy z Varnsdorfu pořádáme někdy od druhé poloviny osmdesátých let. Počasí bylo snesitelné, podmínky pro stavbu a soutěžení s letadly dobré, strava výtečná. Nikomu z našich se nic nestalo, nikdo nic neprovedl. Ale dost řečí, nyní dávám slovo panu vedoucímu Petru Blaschkovi staršímu:

9. 8. neděle

Máme sbaleno, před dílnou musíme ještě nabrat děti. Nelu a Míru vezou rodiče, setkáme se s nimi až na letišti. Já s naloženým vlekem nabírám Jirku a Anetu, zatímco táta Milan Skukálek veze Milana a Víťu. Společně vyrážíme ve 14,20. Osazenstvo našeho auta, tj. já, Jirka a Aneta, se zastavujeme před příjezdem na letiště v obci Raná pořídit fotku u vystaveného letounu Aero 45.

Po příjezdu na letiště jsme se dozvěděli, že na místě, kde jsme obvykle měli stát stany, je zákaz stanování. Tak jsme je při teplotě 35°C postavili kousek dál. Nele a Anetce postavili stan rodiče Trantinovi, Milanovi pomohl táta a klukům Víťovi, Jirkovi a Mírovi jsme pomohli s mladším vedoucím Péťou. Přičinili se i rodiče varnsdorfských dětí.

Pro dnešní den měly děti vlastní jídlo. Jelikož bylo opravdu velké teplo, tak místo připravování dílny šly děti do bazénu. Lehce zeleného, ale teplého.

10. 8. pondělí

Ráno budíček a táborová rozcvička. Vede jí technický vedoucí Petr Blaschka. Po rozcvičce máme první snídani – jsou rohlíky, salám a marmeláda. Tentokrát čaj od Víti (Privary).

Po snídani hygiena pod dozorem hlavního vedoucího Víti. Poté se pouštíme do přípravy dílny a stavění házedel podle našich šablon. Podle velikosti máme Whomeru EU, Whomeru Austrálie a naší klasickou Vlašťovku pro ty nejmenší.

Na oběd jedeme do restaurace Ponorka v obci Raná vzdálené asi 2 km od letiště. Letos vzhledem k situaci ohledně pandemie budeme celý tábor jezdit do Ponorky jak na oběd, tak i na večeři.

Po obědě začíná osobní volno, kdy si odpočinou páni vedoucí, kromě jednoho, který hlídá děti u bazénu.

Po odpoledním klidu začíná první soutěž (máme připraveno celkem 18 soutěží). Jako první jsme vybrali Puzzle z rozřezaného obrázku Rané s větroni o velikosti A4. Celé odpoledne a také po večeři pokračuje stavba. Večeři máme od 18,00 do 19,00. Po večeři je krátká schůzka s hlavním vedoucím Víťou ohledně programu tábora a hygienických opatření.

11. 8. úterý

Pro dnešní horký den (31°C) je program jasný. Pokračuje stavba házedel. Připojil se k nám papírový modelář Zdeněk z Loun se svým vnukem Vojtou. Samozřejmě začali stavět balzové házedlo.

Začal táborový turnaj ve stolním tenisu. Děti jsme ještě dnes pustili do bazénu, který po koupání se svolením šéfa letiště Tomáše Morcha vypustíme. Po večeři je vypuštěno a já s několika dobrovolníky (Nela, Aneta, Jirka, Adam a Vojta) se pouštíme do čištění abychom bazén co nejdříve mohli napustit čistou vodou. Mezitím probíhá soutěž v lukostřelbě, která byla přesunuta na večer kvůli odpolednímu dešti.

12. 8. středa

rozcvička

snídaně

ranní hygiena

Pokračujeme ve stavbě házedel. Někteří mají hotovo a stavějí druhé (třeba náš Jirka) zatímco opozdilci finišují těsně před večerní soutěží. Soutěž dopadla pro Vilémováky dobře:

1. Havlíček Vít
2. Havlíček Jiří
3. Skukálek Milan

Mezitím samozřejmě oběd, bazén a večeře. Večer promítáme na plátno film „Rychle a zběsile“.

13. 8. čtvrtek

Dnes se konečně dostáváme na plochu s větroni A3 (dopoledne 31°C). Všichni si zalétali. Holky létaly pod vedením mladšího vedoucího Petra s házedly a kluci létali s modely A3. Všichni kromě Míry zalétli nejméně jedenkrát max. 60 s. Milan bohužel při jednom vleku svoji A3 rozbil.

Po obědě opět koupání. Děti si našly zábavu i v jen ze čtvrtiny napuštěném bazénu. Akorát měly skoro všechny odřené prsty a někteří břicho i stehna. Odpoledne jsme začali pracovat na dokončení nových větroňů A3 Pionýr a A3 Gino.

Po večeři nás místní začínající pilot Adam Burda (14 let, tři měsíce ve výcviku) vzal na malou exkurzi do hangáru mezi letadla. Je ideální den (večer) s výbornými podmínkami pro padáčkáře. Na kopci Raná jsme jednu chvíli napočítali až osm paraglidistů. Večer, když se uklidnil vítr, vzal mladý pan vedoucí Petr děti na trénink s házedly. Po večeři opět promítání filmu, tentokrát komedie „Rrrrrr…..“.

14. 8. pátek

Na dnešní den jsme naplánovali tradiční běh na Ranou. Letos netradičně vybíháme v 10,00 dopoledne. Je teplo přibližně 28°C, ale hlavně je pod mrakem a na letišti není žádný provoz. Takže můžeme běžet přes přistávací dráhu. Já s Rudou Studeným jdeme napřed do cíle na vrchol s nadmořskou výškou 457 m. Pavel Formánek, jako každý rok, navádí děti ze sedla kopce správným směrem. Výstup zvládly všechny děti. Poté jsme pokračovali zpět přes sedlo na druhou stranu do restaurace Skleník, kde děti dostaly zaslouženou odměnu ve formě nanuků. Nemohli jsme se zdržet dlouho, jelikož jsme se museli po vrstevnici vrátit do tábora, abychom mohli ve 12,45 vyrazit na společný oběd. Zde paní kuchařka poprosila děti o seznam jídel, které by si v příštím týdnu daly.

Po obědě děti již tradičně končí v bazénu. Odpoledne pokračují stavbou svých nových modelů A3. Já vyrábím medaile na večerní vyhlášení výsledků běhu na Ranou. Vyhlášení probíhá po večeři. Medaili dostal i již zmíněný Adam Burda a nový modelář z Loun malý Vojta.

Večer jsme měli promítat video o historii modelaření v našem výběžku, ale bohužel mladý pilot Adam si způsobil úraz a jediný, kdo uměl zacházet s projektorem, vedoucí Víťa Privara, jel s Adamem do nemocnice na šití. Tak někdy příští týden, ale to my, Vilémováci, už neuvidíme.

15. 8. sobota

Po snídani začínáme pomalu balit. Ale do oběda stíháme dostavět, co někteří nezvládli za celý týden.

Ještě před obědem v 11,00 hodin přijíždí náš pan Sucharda  s panem vedoucím Hykšem pomoci s odvozem dětí. Pan vedoucí zvládnul i výšlap na Ranou. Počkal na nás v restauraci Ponorka, kde si s námi dal oběd.

Jelikož je o dopravu dětí postaráno, rozhodl jsem se ještě jeden den zůstat, takže děti mohly pracovat až do příjezdu rodičů. Úklid modelů jsem zajistil týž den večer.

Zde referát pana vedoucího Blaschky o průběhu tábora končí. Odvažuji se tvrdit, že to byl jeho největší literární počin od maturitní písemné práce z českého jazyka.

V každém případě necelý týden po návratu našich dětí z Rané mi v poště „přistálo“ pochvalné vyjádření od Havlíčkových – Jirka s Víťou byli s táborem velmi spokojeni. Následovalo hodnocení Nely a Mirka. Těm se nejvíce líbily bodláky, pak adoptivní pejsek, myši ve stanu, ale hvězdou tábora se určitě nejenom pro ně stal bazén. Navíc nám pro příští rok jako novou disciplínu doporučili noční výstup na Ranou. Pochvala byla doprovozena krásným obrázkem, který samozřejmě přikládám.

Letošní úspěšný tábor je zásluha hlavních pořadatelů, mezi které řadím varnsdorfské Mirka Procházku, Víťu Privaru s Mirkem Řezníčkem a našeho Petra Blaschku. Moc děkujeme a už se všichni těšíme na příští prázdniny. Tož na shledanou na Rané u Loun 2021.

Za LMK Vilémov Petr Blaschka a Zdeněk Hykš

Letního modelářského soustředění mládeže a také několika „dědků“ jsem se nezúčastnil. Proto píšu jen to, co vím z doslechu:

Přípravu tábora zahájil jako obvykle pan ing Josef Bartík. Bohužel, Pepa nás o prázdninách navždy opustil. Modelařina byla jeho všechno a tak by se mu docela určitě nelíbilo, kdyby byl letošní tábor zrušen. Organizaci proto ještě během jeho nemoci převzali kolegové z varnsdorfského klubu. Nerad bych na někoho zapomněl, ale asi se o to nejvíce zasloužili pánové Mirek Procházka, Standa Rudínský a Míla Řezniček. Za náš klub se zapojil Petr Blaschka, který první týden konání tábora všemu velel. Ke zdárnému chodu přispěli i ostatní „dospěláci“, kteří dle denního rozvrhu dohlíželi na náš potěr ať již v dílně, na letištní ploše, při jídle, nejrůznějších táborových soutěžích nebo třeba u bazénu.

Dlužno říci, že Mirek Procházka zvolil přísnější režim – po celou dobu konání tábora se dbalo na důsledné dodržování denního rozvrhu. Prý to po chvíli brblání docela dobře fungovalo. Rozcvičky byly kompletní, služba si plnila své povinnosti a ani mobilní telefony, které byly k dispozici pouze v době osobního volna, dětem tolik nechyběly. Dokonce se i pracovalo v dílně. Bylo dokončeno několik rozpracovaných modelů a řada jiných začala vznikat. V soboru večer pan vedoucí Blaschka předal funkci táborového vedoucího Mirkovi Procházkovi, který se postaral o týden druhý.

Ještě organizační připomínka: Připojené fotografie pořídil pan vedoucí Petr Blaschka. Omlouvá se, ale zaznamenat spoustu táborových událostí se mu z časových důvodů nepodařilo. Já se zase omlouvám zato, že vzniklé fotografie neokomentuji. Je to prý škoda, protože po pár letech už nebudeme vědět kdo je kdo, ale GDPR je GDPR. Nejen naší firmou obchází strašák v podobě sankcí za nedodržení tohoto nařízení EU a ani někteří rodiče nejsou spokojeni, pokud jejich ratolesti pojmenujeme. Školní tabla z letošního června s rozmazanými tvářemi některých dětí jsou tomu příkladem. Nedá se nic dělat, své děti, případně jejich kamarády si musíte popsat sami.

Z. Hykš