Tentokrát tato soutěž proběhla bez jakýchkoliv komplikací. Dlouhodobá předpověď počasí tvrdící, že v sobotu bude na letišti v České Lípě poměrně teplo a hlavně, že bude foukat jen slabý vítr sympatického severozápadního směru, se vyplnila. Kdo zůstal doma na gauči, mohl litovat.

Ten vítr je v České Lípě v posledních letech obzvláště důležitý. Ať fouká jak fouká, stále něco hrozí – nedaleké stromořadí, vzdálenější les českolipského Špičáku, golfové hřiště obkličující ze dvou stran letiště a nebo samotná přistávací dráha. Nejlepší je snad výše zmíněný směr severozápadní. Do dráhy jsme vstupovali jen výjimečně (teď je moderní říkat: pouze v nižších jednotkách), zatímco golfisty jsme „nenavštívili“ ani jednou. K tomu pouze rychlost větrů do dvou metrů, takže modeláři se ani tolik nenaběhali. Mnohdy model přistál pár kroků od místa, ze kterého odstartoval. Časoměřičů jsme díky vlastním zdrojům a díky kolegům z Varnsdorfu měli dostatek, takže nikdo dlouho nečekal. Ani při počátečním náporu. V závěru soutěže, před druhou hodinou, létalo jen několik posledních opozdilců.

A jak ohodnotit výkony? Seniory odbydu rychle – létali skutečně hezky. Však se to také ve výsledkové listině hemží spoustou maximálních časů. Děti se seniorům vyrovnaly ve vystřelovadlech. Až jsem si říkal, že brzy musí přijít návrh na prodloužení maximálních časů. V házedlech a konec konců i ve větroních A3 byl znát vliv slabého větru. Vilémovské děti potřebují, aby foukalo „tak akorát“ – ani málo, ani moc.

Zmínit musíme také naše partnery na letišti a v blízkém okolí. Na začátku soutěže se na naše stanoviště dostavil řídící létání, aby se dohodl na podmínkách provozování naší soutěže. Jednání bylo velmi přátelské. Domluvili jsme se.

Stejně tak golfisté. Kolega Petr vyrazil o hodinku dříve a před zahájením soutěže absolvoval předem domluvenou schůzku s prezidentem klubu. Do plochy nám sice bylo z bezpečnostních důvodů zapovězeno vstupovat, ale byla nám nabídnuta pomoc při dohledávání modelů, které přistály na ploše, případně za plochou golfového hřiště. I tak jsem rád, že jsme této nabídky v sobotu nemuseli využít. Bude to na panu Procházkovi a soutěži Varnsdorfská jarní, aby na jaře příštího roku prověřil smysluplnost domluvených opatření.

Vyhlášení proběhlo jako obvykle, před klubovnou aeroklubu. Protože v kantýně rychle došlo pivo, všichni senioři spěchali domů. Chvíli po třetí hodině už bylo na parkovišti prázdno.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov Z. Hykš

Tak jsme konečně hotovi. Ale dalo nám to zabrat. Poslední dvojkolo jsme podle plánu měli absolvovat v sobotu 4. února. Jenže vlivem nejrůznějších událostí se nám to povedlo až o celých čtrnáct týdnů později. Možná s malou nepřesností, ale mělo by platit, že za těch čtrnáct odkladů mohou:

• 5x start na jiné leteckomodelářské soutěži (dvě halové soutěže – stejně foukalo, dva krajské přebory + Varnsdorfská jarní)
• 1 nebo 2x jiná modelářská akce
• 1x nepřítomnost jednoho z hlavních pořadatelů.

To znamená, že zbytek, tj. šest až sedm odkladů má na svědomí mizerné počasí. To si letos opravdu zařádilo. Odklady provázel silný vítr a většinou to bylo i s vodou. Ale protože Nejsevernější házedlo je „výběžková“ akce, které se účastní pouze modeláři z nejbližšího okolí a se kterými se můžeme snadno domlouvat telefonem, nelámali jsme to před koleno a trpělivě odkládali. Vrátit domů děti ze soutěže mokré a nastydlé, tak nám je příště maminky už nepůjčí. Vše se nám znovu hezky sešlo až v sobotu 13. května – bylo krásně, alespoň v první polovině soutěže svítilo sluníčko a foukal jen slabý vítr. Takže když to shrnu, letos jsme soutěžili na sněhu, na loňské trávě a nakonec mezi pampeliškami. Ale už se v tom nebudu patlat a kritiku letošního počasí ukončím.

Ti, kteří tuto sobotu do Mikulášovic dorazili, si hezky zalétali. Několika maximálních časů vedle seniorů dosáhli i naši junioři a žáci. Jen ty sloupy a dráty vysokého napětí překážely. Naražených náběžek házedel bylo až moc. Ale další provozování svých modelů podle mě čeká všechny házedláře až na modelářském táboře, takže mají spoustu času na opravu. Létalo to tak daleko, že ti nejzdatnější končili závody až kolem půl jedné. To už se ostatní v lipovské restauraci, kde jsme si již poněkolikáté rezervovali malý salónek, krmili hranolky a jinými dobrotami. Pořadatelé dorazili před jednou hodinou. Protože ale výsledky zpracovávali ještě během těchto závodů, vypsali pouze diplomy a přistoupili k vyhlášení celkových výsledků. Diplomy jako obvykle zajistil Luboš Paťha za mikulášovický klub, varnsdorfští a Vilémováci dodali ceny jedlé i nejedlé. Diplomy obdrželo všech osmnáct letošních soutěžících. V žákovských kategoriích se dostalo nejenom na tři nejúspěšnější. Malou pozorností jsme ocenili i modeláře mimo stupně vítězů. Mimo jiné to byly pro každého dva již sestavené modely házedel. Snad nejmladším žáčkům budou vyhovovat. Uvidíme, jestli se s nimi na některé příští soutěži objeví.

Pak jsme všechny pozvali na příští rok, na jubilejní, třicátý ročník. Doufejme, že k nám tentokrát bude počasí milosrdnější. No a pak jsme se už rozjeli domů. S tím, že co se týče „venkovních“ soutěží, máme pro toto pololetí konečně splněno.

Výsledková listina ZDE!

Za všechny pořadatele Z. Hykš

Druhý pokus o uspořádání této soutěže se kolegům z Varnsdorfu vydařil. Předpověď počasí dlouho dopředu slibovala, že tentokrát se závody určitě uskuteční. V sobotu 22. dubna se proto parkoviště Aeroklubu Česká Lípa zcela zaplnilo automobily letuchtivých modelářů a jejich doprovodu. I my jsme dorazili se dvěma vozy. Chyběl nám na poslední chvíli odvolaný Ivan trápící se doma s nachlazením, Milan, který usoudil, že nejlepší trénink se provádí doma na gauči a malá Aneta, která …… Důvod neznám, ale mám obavu, že se s Anetou už moc často vídat nebudeme. Takže v obou autech si lebedili oba kluci Havlíčkovi, Šimon Poliak a Nela Trantinová.

Letištní plocha byla stále silně podmáčená, takže samo vedení Aeroklubu nás ujistilo, že tuto sobotu z dráhy nevzlétne vůbec nic. Bude nám proto celá k dispozici. Ale vždycky musí nastat nějaká komplikace. Zatímco minule nám vítr zaháněl naše modely k nedalekému olšovému stromořadí, tentokrát jihovýchodní vítr neomylně unášel hlavně výkonnější modely házedel, P30 a F1H ke vzdálenému golfovému hřišti. Na ploše hřiště, případně i daleko za ním, nám přistála řada modelů. Což se nesetkalo s příznivým ohlasem některých golfistů. Chápeme jejich obavu. Ono dostat těžkým míčkem přímý zásah, by bylo velmi nebezpečné. Na druhou stranu přes hřiště jsme přecházeli se svolením tolerantnějších golfistů těsně za jejich zády, tedy v době, kdy zezadu nic přilétnout nemohlo. Samozřejmě se ale vyskytli jedinci silně protestující proti modelářským narušitelům, z čehož nakonec vznikla stížnost provozovatelů golfového hřiště řídícímu létání. Nechceme mít s vedením Aeroklubu žádné problémy, takže jsme alespoň my, Vilémováci, reagovali dobrovolným zkrácením letu. Časovače modelů F1H oba naši soutěžící nastavovali na jednu minutu. Tudíž až na dvě nebo tři výjimky jsou časy přesahující 60 vteřin vlastně maxa. V sobotu to totiž nosilo krásně. Škoda, Jirkovi to létalo moc dobře, takže si mohl vylepšit svůj osobní rekord. A pamětníci hodnotili, co bylo horší – zda vzrostlá kukuřice pěstovaná v bezprostřední blízkosti letiště v dobách socialistického plánování anebo nyní zmíněné golfové hřiště. To se podle všeho chystají provozovatelé oplotit. Oplocení určitě nevzniká kvůli nám, ale kvůli přemnožené divoké zvěři. Ale je to komplikace. Než hřiště oběhneme, model bude „v prachu“. Příště, abychom o pořádání soutěží konaných na tomto letišti rozhodovali nejenom podle předpovídaných srážek, síly větru, ale nově také podle jeho směru.

Teď k vlastní soutěži – zahájili jsme ji v kategorii házedel a vystřelovadel. V házedlech se nám příliš nedařilo. Ještě štěstí, že toto nebyly nominační závody na MČR mládeže. Ani jeden z mladších a starších žáků by se nekvalifikoval. Osobnímu rekordu se naopak přiblížil junior Víťa Havlíček. A nebýt dvou nepovedených startů, poprvé by se dostal přes čtyřstovku. Náladu mi děti spravily ve větroních A3. Minule ze stromu shazovaná A3 Víti sice chvíli stávkovala, ale nakonec si na novou směrovku zvykla, takže závěr této kategorie byl již v pohodě. To jeho bratr Jirka létal zcela bez problémů a hranici svého maxima posunul znovu blíže k 300 vteřinám. Nela zkoušela nový model a moc se jí nedařilo. Budeme se muset podívat v klidu na seřízení. Křídlo zděděné po svém bratrovi asi bude notně pokroucené. Všichni jmenovaní provozovali model Pionýr Vaška Jiránka. Hezky létal i model Fanóšek od Františka Doupovce, který si postavil Šimon Poliak. A pokud bude Šimon pilně trénovat, třeba na modelářském táboru na Rané, bude i on patřit k adeptům na splnění výkonnostního limitu.

Pro vysvětlení udávám, že jsme se s kolegy vedoucími rozhodli stanovit pro všechny provozované kategorie kritéria, která budou výrazně přísnější jak limity potřebné pro kvalifikaci na MČR. Například pro kategorii A3 to bude 300 vteřin. A kdo tyto limity splní, bude odměněn – diplomem, malým dárkem a uvedením „do síně slávy“, což je vlastně náš prastarý klubový žebříček. Zdá se, že tato motivace u dětí zabrala. V České Lípě byli blízko zápisu házedlář Víťa a v kategorii A3 jeho bratr Jiří. Ještě tomu ale něco chybělo. Další šance budou mít naši svěřenci při Mladoboleslavské jarní.

Naši zpáteční cestu domů komplikovanou cyklistickým závodem v Krásné Lípě komentovat netřeba.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov Z. Hykš

Druhé dvojkolo jsme zvládli s týdenním odkladem. Před týdnem slibovala dlouhodobá předpověď pěkné počasí, což se ovšem s blížící se sobotou postupně zhoršovalo až do regulérního vichru. Foukalo tak, že i mikulášovický Luboš, velký fanda pro létání téměř za každého počasí, tentokrát uznal, že dnes to opravdu nepůjde. To o týden později pondělní předpověď zatažené oblohy, mírného mrazu a slabého větru, vydržela až do víkendu. Bylo docela hezky, snad jen trochu sluníčka chybělo. Zřejmě i proto se nás tentokrát na poli v Mikulkách sešlo jen třináct. Od nás chyběli dva tradiční hříšníci a bohužel i nemocní Šimon s druhým Jirkou. To časoměřiči dorazili v plném počtu a tak jsme se nezdržovali. V půl  dvanácté bylo hotovo.

Směr větru byl trochu netradiční. Mírně foukalo ve směru od Vilémova, takže jsme se přesunuli na druhý konec naší soutěžní plochy. Na místo, odkud jsme startovali v dlouhé historii této soutěže snad jen jednou. I tuto sobotu proudění vzduchu trochu rozbíjely stromy, tentokrát na vilémovsko-mikulášovickém pomezí. Přesto jsme se dočkali spousty hezkých letů. I několik maximálních časů se vyskytlo. Výsledky některých modelářů se určitě budou započítávat do celkového pořadí. A kromě turbulence jsme bojovali ještě s jedním strašákem. Místečko k létání je pěkné, jen kdyby nebylo těch všudypřítomných drátů. Ať již drátů elektrického vedení nebo zbytků elektrických ohradníků. Kontaktů letícího modelu s nimi bylo tentokrát až moc. Zvláštního ocenění se dožadoval varnsdorfský náčelník, který během jediného letu zvládnul trefit dráty elektrického vedení a následně i samotný sloup. Ale umlčeli jsme jej (smyšlenou) zprávou, že ve Vilémově právě „přestal jít proud“. Chvíli před koncem soutěže, kdy létali již jen dva nebo tři opozdilci, nudící se časoměřiči zkoušeli alespoň pro nás nový typ determalizátoru na tzv. vystřelovadlech. Konkrétně závaží na pružném drátku, které se po přehoření doutnáku vykloní směrem ke koncovému oblouku levé poloviny křídla. Což způsobí, že model spadne na zem v ostré spirále. Tak jim přejeme, nechť to funguje spolehlivě i na soutěžích. My s dětmi asi zůstaneme u tradičního provedení vystřelovadel bez determalizátoru.

Všechny soutěžící jsme ještě jednou upozornili na to, že třetí dvojkolo a tedy i závěr našeho Nejsevernějšího házedla, by se mělo uskutečnit následující týden, tj. v sobotu 4. února. Doufejme, že nás nezradí počasí a my nejenom v klidu dolétáme, ale se i sejdeme v salónku lipovské restaurace, kde posledních několik let provádíme důstojné zakončení soutěže. Tj. vyhlášení celkových výsledků spojené s hranolky pro děti, něčím ostřejším pro neřidiče a něčím nealkoholickým pro ty, co mají smůlu a jsou majiteli řidičských průkazů.

Výsledková listina třetího kola ZDE!

Výsledková listina čtvrtého kola ZDE!

Za LMK Vilémov Z. Hykš

Dvacátý devátý ročník Nejsevernějšího házedla jsme zahájili na tradičním místě, tj. v dolních Mikulášovicích a v předepsaném termínu. Což je moc dobře, protože máme v lednu, únoru i březnu naplánovánu spoustu soutěží, takže není moc prostoru na případné odklady. I když některé předpovědi hovořily o nárazech větru kolem 10 m/s, skutečnost byla daleko příznivější. Vítr foukal ani ne poloviční a když během soutěže vykouklo sluníčko, bylo na naší louce moc příjemně.

Slavnostního zahájení se zúčastnilo celkem osmnáct soutěžích (loni jsme ve všech věkových kategoriích zaregistrovali dvacet házedlářů), pět časoměřičů plus jeden zapisovač a početný rodičovský doprovod nováčků z LMK Varnsdorf. Zahájení bylo rychlé, protože jsme se přeci jenom obávali oněch avizovaných větrných nárazů. Díky početnému sboru rozhodčích soutěž probíhala bez front a jiných zádrhelů. Už po hodince, dvou si rodiče odváželi své ratolesti domů. Před dvanáctou zůstali na startovišti již jen naši nejlepší senioři. Rozchod jsme vyhlásili chvíli po dvanácté.

Na dosažených výkonech se trochu podepsaly dva faktory. Určitě malá rozlétanost soutěžících. Spousta hodů, hlavně u dětí, byla přes hlavu a nebo do levé stoupavé zatáčky. Ale tuto soutěž pořádáme hlavně proto, aby děti před „velkými“ závody dostaly svá éra do ruky. To druhé, co nám roky vadí při jižním a jihovýchodním větru, je nedaleká hradba vzrostlých stromů, která vytváří dost silné turbulence. Usuzuji tak podle toho, že i řadu pokusů našich seniorů provázel neklidný let, takže jsme na praktických příkladech mohli dětem dokumentovat rčení „mele se jako nudle v bandasce“. Ale nezmokli jsme, nezmrzli a i trochu natřásli to sádlo nabrané během vánočních svátků, takže snad byli všichni nakonec spokojeni. A přijedou příště znovu a třeba i ve větším počtu, abychom překonali loňský počet. Pravidla soutěže (hodnotí se čtyři nejlepší výkony ze šesti možných) umožňují zvítězit i tradičním účastníkům, kteří se tuto sobotu z nejrůznějších důvodů nedostavili.

Výsledková listina prvního kola ZDE!

Výsledková listina druhého kola ZDE!

Za LMK Vilémov Z. Hykš