Halové MČR 2023

Halové mistrovství České republiky se letos konalo v Děčíně. Tedy na místě vzdáleném od Vilémova slabou hodinku jízdy autem. Takže nám příliš nevadilo, že je tato akce rozložena do dvou dnů. V sobotu se létala házedla, v neděli pak gumáčky – kategorie A6 a P3. Na všechno byla tím pádem spousta času. A protože jsme si naordinovali příjezd do Děčína tak, aby na trénink zbyla zhruba půlhodina (při delším tréninku po půlhodině spíše rozbíjíme než trénujeme), byly spokojeny i noční sovy zvyklé si o víkendu trochu déle pospat.

V sobotu jsme do Děčína dorazili v dost okleštěné sestavě. Chyběli dva modeláři, kteří nám dali oficiální výpověď, třetí, od kterého výpověď očekáváme k začátku prázdnin a čtvrtý, který údajně ležel doma s pochroumanou nohou. Nestartovali též ani létající senioři absolvující důležitou rodinnou oslavu. Zůstali nám věrní – mladší žák Šimon, Jirka s Ivanem v kategorii starších žáků a junior Víťa. Co se týče vlastní soutěže, kluci nezklamali, ale na druhou stranu osobní rekordy se tentokrát nekonaly. S výjimkou několika seniorů odlétali téměř všichni soutěžící tento přebor s polským modelem Vrona. Tedy i my. Kluz naše modely nemají špatný. To, kde jsme pokulhávali za konkurencí, především z Kamenných Žehrovic, byl přechod vržených modelů do kluzu. Zatímco našim soupeřům přecházely modely do kluzu plynule, nám se nedaří zbavit se prosednutí, mnohdy i o několik metrů. Neodvážil jsem se ale během soutěže v modelech příliš šťourat, takže jsme většinu letů „prosedávali“. Lepší příležitost s tím něco udělat budeme mít v prosinci při Vánočním rampouchu. Účast v „mládežnických“ věkových kategoriích nebyla příliš vysoká, takže i na nás „něco zbylo“. To účast v kategorii seniorské byla hojnější. A jako vždy se odehrával lítý boj mezi dvěma modeláři takříkajíc tuzemskými a dvěma modeláři přespolními. O pořadí rozhodlo až poslední kolo. A abych nebyl tak úplně kritický k našim modelářům. Ve společné výsledkové listině se kluci Havlíčkovi umístili zhruba v polovině startovního pole a i oba zbývající žáčci si připsali několik „seniorských skalpů“.

V neděli nás opět bylo jen jako do mariáše. Žáci se nezměnili, juniora Víťu nahradil pan vedoucí Blaschka. Také soupeřů ubylo. My jsme nasadili nové modely „Jednoduchá A6“ a docela jsme z nich byli zklamáni. Přestože jsme se snažili využít cenných rad zkušených modelářů a na rozdíl od sobotních házedel se tentokrát šťourali ve všem možném, dosažené časy se zlepšovaly jen zvolna. Jestliže v sobotu byli lepší modeláři z Kamenných Žehrovic, tentokrát nás překonali oba mladí Varnsdorfáci. Znovu se s diplomem dostalo na všechny naše žáky. V interním souboji vilémovských modelářů naštěstí prestiž vedoucích obhájil Petr. Myslím, že také na poslední chvíli.

Pak jsme pořadatelům pomohli změnit zpět modelářskou plochu na tenisové kurty, vyzvedli si výhru, rozloučili se s kolegy blízkými i těmi vzdálenějšími, které vídáme jednou, maximálně dvakrát do roka a spěchali domů. Spokojeni s tím, že tentokrát jsme v hale žádný model neztratili a i poškození modelů bylo minimální. A s předsevzetím, že musíme před další soutěží zařadit nějaký trénink a pokusit se přesvědčit naše „Á šestky“ k lepším výkonům.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov, Z. Hykš

MČR halových modelů 2021

Týden po naší soutěži přišel vrchol sezóny, MČR halových modelů. Do Děčína jsme se vypravili trochu oslabeni. Chyběli tři modeláři, jak jinak, hlavně z důvodu karantény. A jak jsme později zjistili, tento problém nepostihnul jen nás. Do Děčína dorazila řada dospělých modelářů, někteří dokonce z velké dálky, zato jsme postrádali soupeře v žákovských kategoriích. Copak v házedlech několik soupeřů, dokonce výtečných, bylo. Když slyším Kamenné Žehrovice, pomalu se stavím do pozoru. Takže úspěch našich modelářů byl podložen sice nepočetnou, zato ale kvalitní konkurencí. To v gumáčkách medvěda porcovaly pouze naše děti za přispění Václava Šulce z LMK Varnsdorf. Ale není to naše vina, že řada soupeřů zůstala raději doma. Například kluci Havlíčkovi moc o tyto závody stáli a tak spolu s rodiči vynaložili nemalé úsilí, aby mohli do Děčína přijet. Mohla i konkurence. Takže klukům blahopřeji k dosaženým výsledkům. V házedlech se podle mě zlepšili všichni naši svěřenci. To v gumáčkách přetrvávaly problémy s nadváhou popisované již v komentáři k vilémovské soutěži. Však také ve volných chvílích probíhaly konzultace se zkušenými kolegy na téma, čím nahradit Jednoduchou A6 pana Kaliny, jak zvládnout výrobu především ložiska vrtule a také, kde vzít kvalitní „gumu“.

Vlastní soutěž probíhala plynule, v klidu. Ostatně, jak nám to hlavní pořadatel, Víťa Privara, předvedl v minulosti již několikrát. Pohodu si pochvaloval i pan vedoucí Blaschka, který měl tentokrát dost času i na vlastní létání. Což se projevilo mimo jiné i tím, že obhájil před našimi mládežníky pozici nejlepšího klubového modeláře a to jak v házedlech, tak i v kategorii A6. Snad jen ta zima, která mě zahnala od neděle do postele, nemusela být tak velká. V chladné hale strávili ti nejvěrnější téměř 12 hodin. Raději jsme děti poslali domů jak nejdříve to šlo. My zbývající jsme pomohli přeměnit modelářskou halu opět na tenisovou, zúčastnili se vyhlášení výsledků kategorie A6 a P3, naložili početné krabice s modely do auta a přes Německo mazali směrem na Vilémov. Pro zájemce o náš Halový Žuch 2022 uvádím, že od děčínské haly k té naší vilémovské to je 42 kilometrů. Tak na shledanou v únoru ve Vilémově.


Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov            Zdeněk Hykš

 

Mistrovství ČR halových modelů 2019

Zhruba po dvou vynechaných ročnících jsme se opět zúčastnili této vrcholné akce halových modelářů. Dvouletou přestávku způsobila změna organizace této soutěže, po novu rozložené do celého víkendu. Což nám ne zcela vyhovuje. Proto, když se poslední dvě mistrovství uskutečnila v daleké Plzni, na základě demokratického hlasování vedoucích a našich juniorů jsme rozhodli, že nikam nepojedeme. Prosím, neberte to jako nějakou stížnost, ale jen jako pouhé konstatování. Naopak, musíme uznat, že při dvoudenní soutěži je na všechno dost času, takže vše se odbývá v klidu a pohodě. No ale protože letošní mistrovství se konalo v našem okresním městě, nebylo co řešit. Vyhlášený kouzelník s jazykem českým, Luděk Nekuda by pravil: „Děčín je coby kamenem dohodil, pokud tedy dohodíte asi tak čtyřicet kilometrů“. Dlouho dopředu bylo dohodnuto – v sobotu ráno vyrazíme tak, abychom stihli otevření haly, v klidu si zatrénujeme, absolvujeme soutěž a večer se vrátíme domů. A v neděli nanovo. Sobotní, házedlářské části, jsme se zúčastnili téměř všichni. Chyběl pouze Jakub Smělík finišující v prvním ročníku elektrotechnické průmyslovky. V neděli to bylo o dost chudší. Omluvili se všichni naši junioři, kteří po nedělním obědě zamířili do svých internátů za školními povinnostmi. Doma zůstali také oba starší vedoucí, kteří za pomoci rodinných příslušníků a klubových přátel pomáhali při organizaci vilémovského dětského dne. Škoda, že doma zůstala i spousta modelářů z ostatních klubů, o kterých přitom víme, že halové kategorie létají velmi zdatně. Hlavně gumáčkáři by v neděli ocenili opatření zrealizovaná Víťou Privarou, který proslulé děčínské lapače modelů (světelné panely rozmístěné v několika řadách po celém stropu) opatřil perlinkovou zábranou, díky které se létání s těmito modely stalo daleko bezpečnější. Což jsme ocenili v sobotu ihned po vstupu do haly. Věděli jsme o tom předem, ale přesto nás výsledek ohromil. Škoda, mezi ostatními se to asi dostatečně nerozkřiklo. Tak snad příště. V každém případě Víťa zaslouží velkou pochvalu.

Teď už k vlastní soutěži. V sobotu jsme dosáhli velkého úspěchu s halovými házedly. Náš junior Honza Weisgerber se v absolutním pořadí vtěsnal na stupně vítězů mezi několikanásobné mistry Jirku Tůmu a Jirku Schieferdeckera. Po poměrně fousatém titulu Luďka Třešňáka ve „venkovních“ házedlech to je teprve druhá mistrovská medaile mezi seniory. Úspěch umocněný pátým místem Petra Blaschky mladšího, děleným desátým místem dalšího juniora, Michala Jiřince a dvanáctým místem Blaschky Petra staršího. A opět musím pochválit pořadatele, kteří vyhlásili nejenom absolutní vítěze, ale také nejlepší mladší a starší žáky a také juniory. Zvláště u žáčků to je skvělý počin, protože v házedlech je jejich věkový a hmotnostní rozdíl ve srovnání se seniory obzvláště velkým hendikepem. A byly i ceny a diplomy. Vím, že hlavně diplom (a což teprve pohár), je mezi dětmi obzvláště ceněný.

Jak jsem se již zmínil, v neděli do děčínské sportovní haly dorazili jen čtyři naši žáci, doprovázení vedoucím Petrem Blaschkou starším a dvěma rodiči. Kluci se samozřejmě nemohou s těmi nejlepšími seniory měřit. Na to se jedná o příliš precizní kategorii. V absolutním pořadí jsme obsadili úplný konec výsledkové listiny, při vyhlašování nejlepších mladších a starších žáků se naopak dostalo na všechny. Nedostavili se totiž žádní soupeři. Já ale nechci snižovat výkony našich svěřenců. Při schůzkách pilně pracují, na soutěže se velice těší a dosahují při nich i docela hezkých výsledků. Konkrétně v kategorii A6 považuji u dětí každý let delší jak tři minuty za zdařilý, a to se v neděli téměř vždy podařilo. Jediné, co neumíme ovlivnit, je účast našich soupeřů.

Ještě musím vyřídit jednu záležitost. Slíbil jsem Michalovi, že si do něj na našich stránkách rýpnu. Michal na fotografii z vyhlášení házedlářů – juniorů chybí. Nějak špatně si spočítal výsledky, usoudil, že oceněn nebude a vyrazil do blízkého supermarketu „nakupovat ve slevě“. Chvíli jsme na něj čekali, pan vedoucí prošel všechny možné i nemožné kouty sportovní haly a pak cenu převzal za něj. Michal dorazil dlouho po vyhlášení. Na naší společné fotografii ještě dojíždí zmrzlinový kornout.

Nyní při nejbližší schůzce opravíme při soutěži poškozené modely a pak je na dlouho zakonzervujeme. Vrátíme se k nim až na podzim, po skončení „venkovní“ části sezóny. V prosinci máme naplánovány dvě řadové soutěže, na přelomu zimy a jara další dvě a potom možná opět MČR. Uvidíme.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Mistrovství ČR halových modelů 2016

Do podzimního cyklu soutěží volných modelů zbývá relativně spousta času a tak v dílně panuje při schůzkách mladých modelářů pohodová atmosféra. Nekonečné diskuze na téma, která spolužačka je hezčí, či naopak, který spolužák je větší blb, jen chvílemi narušují prosby vedoucích, že by bylo dobré také pokročit se stavbou nových modelů. Počítám-li dobře, tak třeba tu F1H MIKI někteří modeláři začali stavět na letním táboře na Rané v roce 2014 a „už se mohou pochlubit“ trupem a kostrou křídla. Tuto selánku na dvě nebo tři schůzky trochu narušila příprava na Mistrovství ČR halových modelů v Mělníku. Všichni odstranili šrámy na svých modelech, které utrpěly v zimě při soutěžích u nás ve Vilémově a v Děčíně. A světe div se, Michal dokončil halové házedlo, zatímco Jakub stihl postavit novou A6.

S opravenými modely jsme vyrazili v sobotu 11. června do Mělníku. Odjezd jsme načasovali tak, aby naše robátka měla jen půl hodiny na trénink. Všimli jsme si totiž, že zhruba po půlhodině koncentrace dětí polevuje a dosažené výkony nedokážou vyvážit vzniklé ztráty na modelech. Situaci trochu zkomplikoval Honza, který na sraz dorazil o dobrých dvacet minut později, málem ještě v pyžamu a s rohlíkem v ruce. Naštěstí cestou nenastaly žádné komplikace, takže jsme tento skluz v pohodě vyrovnali.

Jakuba, Michala a Honzu jsme již vzpomínal. Ve výpravě tentokrát chyběl velký Petr, který celý měsíc buduje v sousedním Německu kapitalizmus a tím pádem i malý Petr, který se zúčastnil rodinné oslavy. Naopak, potěšil nás junior externista Martin, který se sám ohlásil a na závody odjel s námi. Do závodů jsme tedy přihlásili tři žáky a jednoho juniora. Mistrovství ČR je vypsáno pro seniory. Samozřejmě se těchto závodů mohou zúčastnit i žáčci s juniory, kteří vlastní mistrovství nemají, musejí ale počítat s tím, že budou figurovat ve společné výsledkové listině. To je trochu demotivující, protože porovnávat se s mistry svého oboru je pro děti dost obtížné. Napadla nás i myšlenka, proč pro děti neuspořádat samostatné MČR jako třeba u volných modelů, ale je pravdou, že s ohledem na členskou základnu by vlastně nebylo pro koho jej pořádat. Na druhou stranu by pro děti mělo být povzbuzením, že se na ploše sobotních závodů setkali s řadou přeborníků v čele s Mistrem Kalinou a že to srovnání neskončilo ani trochu fiaskem.

Během soutěže v kategorii F1N (halová házedla) jsem měl sice několik jízlivých poznámek na téma slabší snídaně, protože Jakub s Michalem podle mého názoru házeli tak na tři čtvrtiny plynu, ale se třemi započítávanými lety jsem byl nakonec spokojen. To Honza s Martinem byli trochu přemotivováni a práskali letadla do vzduchu možná až moc energicky. Řekl bych, že se současnými modely je strop jejich možností o takových deset vteřin výše. Trochu to mrzí u Honzy, který se mezi žáky zařadil na druhé místo o pouhou desetinu sekundy za nejlepším.

Již podruhé mě na začátku soutěže v kategorii A6 obcházely mdloby. Stejně jako na jaře v Děčíně jsme ještě ani nezačali létat soutěžně a již došly gumové svazky připravené panem vedoucím Blaschkou a na řadu přišla železná zásoba skrytá v montážní krabici. A stejně jako v březnu v Děčíně, i tentokrát během prvního a druhého kola se děti jako mávnutím kouzelného proutku rapidně zlepšily. Přestaly trhat svazky a začaly létat. Každý z našich alespoň ve dvou letech překročil čas tří minut, což je pro nás určitá hranice kvality. Děti se netrápily tím, že s nimi létalo několik starších modelářů s výkony přes pět minut a plně se věnovaly interní klubové soutěži o nejlepšího gumáčkáře, kterou jsem vyhlásil. A moc mě potěšilo, že se to obešlo bez naschválností. Ba naopak, po celou dobu se sice navzájem špičkovaly, zároveň si ale i hodně pomáhaly.

Ve výsledkové listině jsme se podle očekávání ocitli v obou kategoriích v její druhé polovině. Tudíž na nás žádný diplom nezbyl. Rozhodli jsme se proto, že každému z našich účastníků věnujeme jakési poděkování. Ať mají na tyto vydařené závody nějakou památku.

Domů jsme vyrazili zhruba v půl osmé. Rozvezli jsme děti po okolí a šli spát, protože do desáté hodiny večerní již mnoho času nezbývalo. Takže haloví modeláři: nashledanou opět v prosinci v děčínské sportovní hale.

Ukázka poděkování ZDE!

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Mistrovství České republiky halových modelů 2015

Tuto soutěž jsme původně v plánu neměli. Ne, že bychom o ní nevěděli, ale považovali jsme ji za soutěž určenou výhradně pro seniory. Poté, co jsme ale zjistili, že byla vypsána i pro žáky a juniory, své plány jsme přehodnotili a Mělník do kalendáře zařadili.

Místní zimní stadion je stejně rozlehlý, jako sportovní hala v Děčíně. Na stropě sice byla spousta různých lapačů modelů, především v podobě zářivek, pozitivem alespoň bylo, že když už došlo k zachycení modelu a tím znehodnocení letu, nebyl problém tento model vyprostit. A že jich v sobotu bylo! Moc se nám i ostatním soutěžícím hodila naše veledlouhá tyč, se kterou jsme bez problémů dosáhli až do stropu. Na druhou stranu dost velké problémy nám dělal nedostatek světla v hale. Zářivky moc nezářily a tak my s horším zrakem měli co dělat, abychom model ozobávající strop ze spodu viděli. Zvláště poté, co se kolem třetí hodiny odpoledne nad Mělník přihnaly husté mraky a do haly vnikalo ještě méně světla jak dopoledne. Následkem toho tentokrát nebudou žádné fotografie. Pokusy o alespoň nějakou fotku dopadly ještě hůře, jak před lety modelářský výlet do Javoříčských jeskyní. Obojí se stydím ukazovat.

My jsme do Mělníku přivezli tři soutěžící žákovských kategorií. Petra Blaschku, Honzu Weisgerbera a Jakuba Smělíka. Chyběl junior Martin Hájek, který si užíval na několikadenním školním výletu a dále naši nováčci, kteří se stále ještě rozhodují, zda je pro ně letecké modelářství to pravé. My bychom je ale stejně nechali doma. Otrkávat se na vrcholové republikové soutěži není to nejlepší řešení. Necháme to na podzimní a zimní akce.

Soutěž začala kategorií halových házedel F1N. Model společných startů žáků, juniorů a seniorů se osvědčil. Šlo to jako „po drátku“.Nás zajímali především naši svěřenci. Mezi žáky byl bezkonkurenčně nejlepší Jiří Tůma mladší, který nakonec porazil i všechny juniory a seniory. Hned za ním se ale umístil náš Petr Blaschka. My vilémovští, jsme z žertu prohlásili Jirku za modeláře z jiné planety a tím pádem Petra za nejúspěšnějšího zástupce zeměkoule mezi mladšími házedláři. Zřejmě se před soutěží málo posilnil Honza Weisgerber, protože házel o dost méně jak při pátečním tréninku ve vilémovské hale. Na třetí místo mu chyběla zhruba jedna vteřina. Jakub, ač kluk z vesnice, házení moc nemiluje. Každý z jeho devíti hodů byl unikát. Naštěstí se mezi nimi našly tři, které za něco stály. Za tři patnáctivteřinové lety jsme jej nakonec i pochválili. Páni vedoucí si to také zkusili, ale jen na ochutnání, jaké to je zúčastnit se mistrovství republiky. Výsledek nic moc. Nejenom Honza, i my umíme létat lépe. Ale druhý pan vedoucí je člověk všímavý a zvídavý, který neustále něco s úspěšnějšími kolegy konzultuje. Věřím, že v zimě si všichni přivezeme do Děčína ještě výkonnější (a také odolnější) modely, než máme nyní.

Po vyhlášení výsledků halových házedel, které nám udělalo velkou radost, protože Petr Blaschka mladší se stal prvním vilémovským žáčkem, který na MČR vybojoval stupně vítězů, přišly na řadu gumáčky. Opět létali všichni společně – na jedné polovině soutěžící v kategorii A6 a na druhé P3. My létáme pouze A6. Oba dospělí se tentokrát plně věnovali péči o dorost. Kontrola, zda naši svěřenci správně natáčejí gumový svazek, zvládají se přihlásit do časově omezených kol a také běhání s tyčí za uvízlými modely, je plně vytížilo. Mezi žáky byl bezkonkurenční Jan Koubek z Terezína. Jeho lety byly perfektní. A sportovně uznáváme, že nad naše síly byl tentokrát i celkově druhý Vojta Hofman z Varnsdorfu. Na druhou stranu Vojtovi jsme věnovali nějaký ten svazek a občas na něj i dohlédli, takže si maličký díl z jeho úspěchu také přisvojujeme. O třetí místo si to nakonec rozdali naši tři mladí. Zvítězil a třetí místo nakonec obsadil Jakub Smělík. Takže druhé umístění na pódiu při MČR pro vilémovské žáky.

Pozorný pozorovatel může namítnout, že tentokrát se v Mělníku nesešla ta nejlepší konkurence. A to ani mezi seniory ne. My ale nemůžeme za to, že někdo zůstal doma. Ostatně, již během první části sezóny naši žáci potvrzovali, že patří mezi nejlepší. Totéž lze zjistit i pohledem do žebříčku za loňský rok. Takže malá účast nás sice mrzí, ale dosažené výsledky našich svěřenců nijak neznehodnocuje. Pochválil je i sám šéftrenér Pepa Kubeš. Takže jsme klukům poděkovali za hezké výkony, posilnili se před cestou tradičními hranolky a vyrazili domů.

Výsledky ZDE!

Z. Hykš