Jsem rád, že po několika „uplakaných“ komentářích mohu tentokrát psát trochu optimističtěji.

Obávali jsme se, že cestu k nám, do hůře přístupného Šluknovského výběžku a téměř již v zimě, zváží méně soutěžících. Zvláště když chvíli hrozila nepříznivá předpověď počasí. „Klouzačka“ na silnicích se naštěstí nepotvrdila a tak dorazili nejenom naši věrní, ale také Varnsdorfští se spoustou, i nových, dětí. Možná svoji roli sehrál také předem vyhlašovaný slib, že u nás v hale bude teplo a potvrzení tradičního baru paní Blaschkové. Ať tak či onak, kolem půl jedné odpoledne se u nás v hale na ploše objevilo 26 házedlářů. Spolu s dvěma specialisty gumáčkáři to bylo celkem 28 soutěžících. Házedláři se mi ani nevešli do jediné startovní listiny. Chvíli jsem dokonce pochyboval o tom, zda máme dostatek diplomů. Sice „s fousem“, ale nakonec to vyšlo. Jako obvykle, diplomem a malou pozorností jsme odměnili i mladé modeláře, kteří se umístili mimo stupně vítězů. To aby se neurazili a neutekli nám do dramatického, pěveckého kroužku a nebo třeba kroužku vaření.

Soutěž po zhruba devadesátiminutovém tréninku začala ve dvě hodiny odpoledne kategorií házedel. S ohledem na vysoký počet přihlášených jsme stanovený čas přetáhli zhruba o půlhodinu. Ale to pořadatelům ani soutěžícím vůbec nevadilo. Nakonec jsem ani nemusel skuhrat nad malým počtem dětí. Žákovské kategorie jsme tentokrát zaplnili docela slušně. Vedle našich modelářů se činili hlavně Varnsdorfští, kteří přivezli celých sedm mladých modelářů. Některé z nich jsme viděli poprvé. Tak ať jim ten zápal vydrží. Úplnými nováčky byli soutěžící z Kamenných Žehrovic. Bačinovi „dodali“ jednoho žáka a jednoho seniora.

Co se týče seniorů, startovní listinu obsadili většinou naši věrní. Modeláři z relativně blízkého Varnsdorfu jsou skoro naši. Doufám, že jim jejich velkou účast v únoru ve varnsdorfské hale oplatíme.  Mezi pravidelné účastníky patří také modeláři „zdaleka“. Proto jsem byl kolegy vyzván, abych jim i tímto způsobem vyjádřil poděkování. Přátelé z Karlových Varů, Loun, Teplic a okolí – moc děkujeme a věříme, že nám zachováte přízeň.

Výkony byly jako obvykle na vysoké úrovni. Je až s podivem, jak se modeláři vyhazující své modely až pod střechu naší haly dokáží vyhnout překážkám v podobě vodorovných vazníků a zavěšených svítidel. Několik soutěžících překročilo hranici vysoké kvality, totiž 100 vteřin, další, se k ní přiblížili.

Jak zmiňuji výše, vyhlášení výsledků soutěže házedel proběhlo oproti plánu o trochu později. Vzhledem k tomu, že po nás již byla hala volná, soutěž gumáčků A6 jsme proto prodloužili do půl osmé. Této soutěže se účastní již jen Varnsdorfští a Vilémovští, takže to snad tolik nevadilo.

I v gumáčcích jsme zaregistrovali několik slušných a jeden výjimečný výkon. Kolega Pavel Formánek téměř zopakoval výsledek z děčínské haly. Což je s ohledem na porovnání velikosti obou hal výkon pozoruhodný. Bohužel, stává se pravidlem, že zatímco v házedlech vítězí naši kolohnáti, v gumáčcích jsme opět dostali napráskáno od Varnsdorfských mladších žáků.

Ještě jednou musím zmínit náš tradiční bar vedený paní Blaschkovou. V nabídce byly teplé i studené nápoje, pamlsky pro děti a také něco pro ostřejší vidění neřidičů. „Na skladě“ nezbylo téměř nic. Soutěžící vyhověli mé žádosti, kterou jsem vznesl při nástupu – aby Blaschkovi nemuseli každý den až do Tří králů snídat zbylé uzeniny a nebo dokonce, aby se jim doma nezkazily, utopence a párky jsme snědli všechny.

Během vyklízení haly došlo i na tradiční sešlost těch nejvěrnějších. Předávaly se zkušenosti ze stavby modelů a plánovaly akce pro příští rok. Nezdá se to, ale nejbližší soutěže jsou za dveřmi. Již 4. ledna nás čeká první kolo inovovaného Nejsevernějšího házedla. Během jednoho dne neproběhnou tak jako dříve dvě kola soutěže házedel, ale pouze jedno kolo házedlářské a to druhé, po novu, kolo vystřelovadel. Slibujeme si od toho, že opět aktivně zapojíme ty starší modeláře, kterým již dvacet prudkých hodů s házedly a pak klus až někam na konec soutěžní plochy činí velké potíže. Uvidíme, jak se tento nový model osvědčí.

Předtím ale ještě proběhne poslední letošní schůzka v modelářské dílně, kterou jsme pojali jako vánoční besídku. Na „besídku“ jsme pozvali stávající členy i s rodiči a také starší modeláře, kteří s námi neztratili kontakt.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Do Děčína jsme vyrazili značně oslabeni – Ivan, student stavební průmyslovky se zaměřením na dopravu, doma kreslil svůj první kruhový objezd, Víťa nabíral síly na gauči a dlouhodobě nezvěstný Milan s námi nejspíš definitivně skoncoval. Na tři vedoucí tak připadli tři mladí modeláři – posledním rokem starší žák Jirka, druhý starší žák Šimon a stále ještě nováček Tonda.

Oba starší modeláři dosahují v házedlech poměrně slušných výkonů, byť tentokrát za svými osobními rekordy trochu zaostali. To Tonda dostal zvláštní úkol doma trénovat hody kamením, protože jsem při závodech vyslovil podezření, že snad ani není kluk z vesnice. Dnes to byl jeho letošní nejslabší výkon. Nakonec jsme ale něco vyhráli a hlavně odzkoušeli všechny své „uhlíkové“ modely a naplánovali u nich několik konstrukčních úprav, díky kterým snad své výkony příště ještě trochu zlepšíme.

Po házedlech následovaly gumáčky kategorie A6. Ty jsou pro nás dlouhodobě určitým zklamáním. Pohledem na osobní rekordy zjišťujeme, že dříve létali všichni o dost lépe. Přestože kluci své modely stavěli pod bedlivým dohledem vedoucích, naše éra jsou těžší než gumáčky ze stavebnic Jiřího Kaliny. A také k nim asi byla kvalitnější guma. Výsledkem pak je, že jsme rádi za každý let překračující tři minuty. My bychom ale chtěli lety alespoň čtyřminutové. Tady nás čeká ještě spousta práce a laborování. Příležitost na zlepšení máme hned tuto sobotu při halových závodech u nás ve Vilémově. Správce slíbil, že v hale bude teplo, což by se na letech mohlo projevit pozitivně.

Domů to máme jen asi hodinu cesty, takže disciplinovaně vydržíme vždy až do úplného konce soutěže. Děti jsme rodičům odevzdávali těsně po osmé hodině večer. Závěrečné hodnocení soutěže provedeme s kluky při páteční schůzce.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Týden po přeboru mládeže Středočeského kraje jsme zamířili do Děčína, na zřejmě na dlouhou dobu poslední halovou soutěž letošního roku. Sestava byla tradiční, vedle Jirky a Šimona se zapojil také minule nemocný Ivan. Škodováci zůstali doma. Potíže s brzkým vstáváním, přípravu na následující náročný týden ve škole a obavu z horších výkonů v hale blíže komentovat nehodlám. Nově se k výpravě připojil náš nový člen, žák druhé třídy ZŠ, Toník.

Soutěž začala jako obvykle kategorií halových házedel. Dobře, že jsme s sebou vzali Tondu. V početné družině mladších žáků z Varnsdorfu se určitě neztratil. Nakonec z toho bylo krásné druhé místo. Naopak Jirka se přesvědčil, že ne každý den je posvícení. Po skvělém výkonu na našem Halovém Žuchu tentokrát zalétal se stejným modelem o poznání hůře. Jirka usilovně trénoval, ale s každým hodem (bylo jich snad padesát) to bylo horší a horší. A nedal si poradit. Musíme při nejbližší schůzce v klidu probrat, kde se stala chyba. Naproti tomu naši „salámisti“, totiž Šimon s Ivanem, tréninkovými hody šetřili. Jeden, dva pokusy a když zjistili, že jejich modely létají, vrátili se na stanoviště ke svým mobilům střílet vesmírné obludy. Ivana jsme hodnotili velmi dobře, Šimona skvěle. Na jako obvykle výtečné výkony seniorů jsme se tentokrát dívali zhruba ze středu celkové výsledkové listiny.

Následovala kategorie gumáčků, tedy A6. Zde nám to Varnsdorfští vrátili i s úroky. Zatímco my se tradičně plácali pod třemi minutami na jeden let, varnsdorfské děti je poměrně často překračovaly. Že bychom z toho měli nějaké mindráky, se říci nedá, ale rádi bychom byli alespoň trochu důstojnějšími soupeři. Prozatím jsme vymysleli dva důvody, proč tomu tak je. Varnsdorfské děti mají jednak Mirka Procházku, kterému se daří vše, na co sáhne a pak asi lepší gumu. Potěšilo nás alespoň to, že naše modely již po vypuštění strmě nestoupají pod střechu haly, aby se zde po většinu letu otloukaly o strop. Většinou to byly povlovné stoupací kruhy s tím, že kolikrát jsme střechy ani nedosáhli. Že by opravdu ta guma? A Jirka si alespoň částečně spravil náladu vítězstvím v interní soutěži vilémovských modelářů. Pana vedoucího Blaschku nepočítám. Ten znovu obhájil pozici absolutně nejlepšího Vilémováka, byť v konkurenci velmi zdatných soupeřů ani jeho, na naše poměry slušný výkon, nestačil na lépe než deváté místo. Mezi gumáčkáři a to v kategorii A6 i P3, byly opět k vidění skvělé výkony.

No a pak jsme se už jen sbalili, převzali ceny a vyrazili podél Labe domů.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Moc nechybělo a tato naše soutěž se změnila na přebor modelářů vilémovského klubu. Jednu chvíli to totiž vypadalo tak, že nikdo jiný se v sobotu 24. února do vilémovské sportovní haly nedostaví. Ve stejný den se v Ostrově konala soutěž halových házedel, což nám pochopitelně odčerpalo tradiční účastníky ze západu a jihu ČR. Navíc organizační problémy řešili kolegové z Varnsdorfu. Ty se nám ale společným úsilím podařilo alespoň částečně vyřešit. A protože po půl jedné jsme na parkovišti před halou uvítali výpravu z Ústí nad Labem a Teplic, nakonec nás soutěžilo celkem devatenáct modelářů, což, myslím, není špatný výsledek. V hale bylo alespoň zpočátku teplo a u baru paní Gábiny se vedle tradičních laskomin podávala inovace v podobě „buřtů na pivu“. Moc vydařená inovace – přišel jsem si i pro nášup. Když k tomu přidám výtečné výkony házedlářů a tradičně dobré výkony gumáčkářů, hodnotili jsme s kolegy spoluorganizátory dnešní soutěž jako zdařilou. Opomenout nesmím příspěvky našich sponzorů, díky kterým byly předané ceny opět moc pěkné. Předávaly se malované skleněné poháry a medaile připomínající, že letos oslavíme 40 let trvání našeho klubu. A děti obdržely navíc papírovou tašku plnou sladkostí.

Také musím zmínit náš další pokus rozšířit řady vilémovských modelářů. Když nepomohla naše vystřelovadla provozovaná na loňském dětském dni, ani listopadový den otevřených dveří, pokusili jsme se nalákat naše školáky na tuto halovou soutěž. Dlouho dopředu jsme avizovali v pozvánce umístěné v místní škole a ve výloze obchodu jednoho našeho sponzora, že každému zájemci věnujeme funkční model házedla a po zaškolení umožníme účast v naší soutěži. Bohužel, dopadlo to jako obvykle – dostavil se pouze jeden zájemce, ke všemu rodinný příslušník jednoho z vedoucích. Reference, který následující týden ve škole podával, byly prý nadšené. Tak snad se alespoň někdo chytil za nos. Příští pokus – dětský den ve Vilémově 2024.

Soutěž skončila vyhlášením výsledků gumáčkářů těsně po sedmé hodině večerní, po kterém se všichni spokojení modeláři rozjeli do svých domovů. Nyní nás čeká cyklus krajských přeborů a ještě jedna halová soutěž v Děčíně.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Do Varnsdorfu jsme opět vyrazili bez našich dvou starších juniorů. Překvapivé rozhodnutí to nebylo. Kluci jej avizovali již loni při plánování soutěží pro rok 2024. Dva vozy vedoucích proto obsadili mladší žák Toník Jehlička, starší žáci Jirka Havlíček se Šimonem Poliakem a čerstvý junior Ivan Sádovský. Hodně modelů, především menších házedel, jsme nechali doma. I tak ale byly oba automobily zarovnány přepravními krabicemi až pod střechu.

Na trénink házedel jsme měli asi tak půlhodinu. Při předchozích soutěžích jsme si ověřili, že to bohatě stačí. Po půlhodině trénování se modely spíše rozbíjejí. A jak při soutěži? Naši házedláři nejsou špatní a přestože tentokrát osobní rekordy odolaly, na každého nějaké to místečko na stupních vítězů zbylo. I na Toníka v mladších žácích. Těch se letos sešlo devět, což je nebývale vysoký počet. Zmínit musím také to, že kluci oprášili „fousaté“ modely uhlíkových házedel, které jsme ovšem při dvou pátečních schůzkách, které soutěži předcházely, upravili dle připomínek našeho patrona uhlíkových házedel, Jirky Tůmy. Určitě je to oproti polské Vráně další krok vpřed. Jen je potřeba naučit se tyto modely dobře ovládat. Svíček a jinak nedohozených modelů bylo zbytečně moc. V seniorech pokračoval průnik Tomáše Beneše mezi nejlepší. Tentokrát obsadil první místo, ze kterého sesadil dnes druhého Jiřího Tůmu. Oba na stupně vítězů doprovodil třetí Jan Čerepjuk.

Gumáčky nám, zvláště pak v poslední době, jdou podstatně hůře. Útok na čtyřminutové lety se nekoná a naopak, máme dost práce dosáhnout alespoň letu tříminutového. Však je to také vidět na výsledcích, ve kterých pravidelně prohráváme s modeláři varnsdorfskými. Co se dá dělat, konkurence pod dohledem zkušených vedoucích tuto kategorii zvládá lépe jak my. Velmi kvalitní výkony bylo vidět v seniorské kategorii. Zvítězil Evžen Belo před Pavlem Formánkem a Mirkem Procházkou.

Před šestou hodinou byly vyhlášeny výsledky kategorie A6. Pak jsme se sbalili, rozloučili se s pořadateli a ostatními soutěžícími a vyrazili domů. Loučení bylo jen na týden. V sobotu 13. ledna bychom se s varnsdorfskými modeláři (a třetím spolupořadatelem Lubošem Paťhou) měli setkat v Mikulášovicích při prvním dvojkole soutěže Nejsevernější házedlo. Již teď nervózně sledujeme předpověď počasí, abychom zjistili, zda nás teplota a hlavně vítr na plochu pustí. Loni jsme to kvůli počasí stihli odlétat skutečně jen „o fous“.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Soutěž jako „za starých časů“. S kolegou Petrem jsme si dali práci a spočítali, že oproti předchozímu ročníku Předvánočního polétání se dostavil téměř dvojnásobek soutěžících. I Vilémováků bylo více – chyběli pouze jeden nemocný a jeden nezvěstný modelář. Naopak, dle slibu z Vánočního rampouchu jsme mezi aktivní modeláře uvedli náš jediný přírůstek z listopadového náboru, Toníka Jehličku. A nevedl si vůbec špatně. V házedlech skončil mezi mladšími žáky na pátém místě a podobně dopadl také v gumáčcích. Bál jsem se sice, že díky nezkušenosti bude letadélka spíše lámat, ale vyplatila se důvěra druhého pana vedoucího, který Tondovi věřil a do kategorie A6 jej přihlásil. Petr Tondovi určitě více kontroloval navíjení a také s nasazováním svazku pomohl, ale nějaké zásadní opravy jsem nezaregistroval. V házedlech, mladších žácích, zvítězil náš Šimon Poliak, třetí byl varnsdorfský Matěj Kapias. Mezi tyto zkušené harcovníky se vklínil malý Ruda Beneš. Starší žáky a juniory zastupovali pouze Vilémováci – Ivan Sádovský a bratři Havlíčkovi. Mezi seniory se rozhořel lítý boj, který pro sebe jako obvykle rozhodl Jiří Tůma. Druhý v pořadí, jen o malý kousek, byl Tomáš Beneš, zatímco třetí místo obsadil další tradiční účastník naší soutěže, Jirka Schieferdecker.

Gumáčkářů bylo oproti házedlářům o fous méně. Především seniorů – ono vyrazit do Karlových Varů, Loun a nebo Teplic po osmé hodině večerní vyžaduje dost velké sebezapření. A tak jsme s lítostí museli zástupce těchto klubů v kategorii A6 oželet. U mladších žáků se opět projevila mírná převaha varnsdorfských modelářů. V kategorii starších žáků soutěžili pouze naši. Junioři zůstali neobsazeni. V seniorech zvítězil Mirek Procházka radující se ze zřejmě osobního rekordu v jednom letu přes pět minut. Těsně druhý byl Evžen Belo a třetí Pavel Formánek. Všichni z varnsdorfské gumáčkářské bašty.

S ohledem na bohatou účast jsme tentokrát končili až v osm hodin večer. Po vyhlášení výsledků soutěže A6 si vzal slovo Mirek Procházka a pogratuloval přítomnému Evženu Belovi k nedávnému významnému životnímu jubileu. Vilémováci se připojili.

Zmínit musíme také docela velkou zimu ve vilémovské sportovní hale. Úplně stejnou jako před týdnem v Děčíně. Zvláště pak nepohybujícím se časoměřičů byla velká zima. Zřejmě si v rámci úsporného balíčku budeme muset zvyknout a připravit se, že při únorovém Žuchu to bude stejné. Mezi ztuhlými časoměřiči se dokonce probíraly paličské nápady tuto soutěž přesunout do nějakého teplejšího měsíce. Nabízí se například červen, který už je obvykle termínově volnější jak tři měsíce předchozí.

Velký dík patří také rodině Blaschkově a zvláště pak paní Gábině za tradiční bar. Měli jsme příležitost se alespoň trochu ohřát něčím tekutým a vypodložit to utopencem, či ohřátým párkem.

Děkujeme a pro únorový Žuch nám milí soutěžící a pořadatelé zachovejte přízeň.

Výsledková listina ke stažení ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš