Nejsevernější házedlo 2022 – páté a šesté kolo

Sláva, konečně máme odlétáno. Ale museli jsme si počkat, protože původní termín vyhlášení celkových výsledků byl naplánován o více jak měsíc dříve. Celkem čtyři odklady letos způsobil silný vítr. Ten se naštěstí minulý týden uklidnil a nezlobil ani tento víkend. Bylo to skutečně na poslední chvíli, protože příští týden některé z nás již čeká přebor mládeže Středočeského kraje na letišti v Panenském Týnci. A po něm další a další „velké“ závody. V sobotu měli varnsdorfští kolegové naplánovány jiné akce a tak jsme se sešli na „Mikulášovických pláních“ až v neděli. Jak již bylo řečeno, moc nefoukalo a vydrželo to po celou dobu soutěže. Zato sluníčko se vůbec neukázalo a tak nám byla oproti minulé neděli dost zima. Nejenom časoměřiči, ale i soutěžící dokonce tvrdili, že se během závodů citelně ochladilo. Prochladlé časoměřiče i „desetivteřinové“ házedláře jsme proto postupně odesílali do restaurace „U pytláka“ v Lipové, kde jsme měli rezervován salónek. U posledních letů našich nejlepších házedlářů asistovali již jen pořadatelé. Ale ani vrhači to příliš nezdržovali, takže před polednem se do Lipové přesouval i ten zbytek. Během půlhodiny byly výsledky spočítány a vypsány diplomy. Po předání cen nejlepším byl čas na diskuzi a postupný rozjezd domů.

Nyní trochu statistiky:

  • letos to byl již dvacátý osmý ročník Nejsevernějšího házedla.
  • již počtvrté za sebou mezi seniory zvítězil Standa Rudínský. Tentokrát v rekordním času.
  • alespoň jednoho dvojkola se zúčastnilo celkem dvacet soutěžících.
  • dvacet bylo vypsáno i diplomů, které jako obvykle zajistil Luboš Paťha.
  • jak vidno, oceněni byli všichni, ti nejlepší k diplomu obdrželi hodnotné ceny. Také děti mimo stupně vítězů si mohly hrábnout do pytle pro něco sladkého.
  • co se týče počasí, užili jsme si od všeho trochu – od sluníčka a tepla až po vítr a protivnou zimu.
  • dvakrát nám časoměřiči řádně promrzli.
  • soutěžící na tom byli lépe. Kilometrové úprky za odlétajícím modelem, hlavně v druhém dvojkole, nebyly výjimkou. Ale i tuto neděli se ti nejlepší pořádně provětrali. Jak je vidět z fotografie pořízené k tomuto dvojkolu, pan vedoucí Blaschka při chůzi od auta na stanoviště, při cestě za svými modely a pak zpět k autu nachodil a naběhal přes 11 kilometrů. Tolik prý nezvládnou ani ti nejpracovitější čutálisté při fotbalovém utkání. Létání s volnými modely je prostě fyzicky náročný sport.

Přes různá příkoří se nezdálo, že by některý z účastníků byl těmito závody zklamán. Věřme tedy, že se příští rok sejdeme znovu. Nebýt toho zatraceného kovidu, mohl to být ročník jubilejní. Tak snad napřesrok….

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Nejsevernější házedlo – třetí a čtvrté kolo

Hned druhý den po Halovém Žuchu se na louce v dolní části Mikulášovic sešlo deset „železných mužů a žen“ na několikrát odloženém druhém dvojkole naší soutěže. Pro některé děti jsou prý dvě soutěže během jednoho víkendu příliš a své si řekli také rodiče, kteří měli o nedělním programu jiné představy, než honit se s dětmi po louce za odlétajícími házedly. Škoda, protože tentokrát se mikulášovická Větrná hora předvedla v tom nejlepším světle. Sluníčko se až ve druhé polovině soutěže začalo schovávat za mraky, ale hlavně nezlobil vítr. Občas sice trochu zafunělo, ale snadno se dalo počkat na okna, kdy foukalo přesně „akorát“. A že nám to tentokrát létalo! Vítr zaháněl házedla k nedalekému lesíku, ale za celou soutěž jsme na něj nepověsili žádný model. A jako spolehlivý determalizátor fungoval i hřeben, přes který házedla přelétala. Bohužel, projevil se jiný strašák. Jako amatérský fotograf a cyklista jsem dříve často vyrážel za snímky do blízkého i vzdálenějšího okolí Vilémova. Musel jsem tehdy s povzdechem prohlásit, že česká i německá krajina jsou sice líbezné, bohužel však jsou protkány dráty vedení vysokého napětí. Je neuvěřitelné, kolik modelů tuto neděli poničily. Začínám věřit na balsový magnetismus.

Protože jsme měli k dispozici dostatek časoměřičů, dlouho před polednem bylo hotovo. Děti se odebraly domů, dospělákům se ale moc nechtělo. To už nefoukalo vůbec, takže se trénovalo a radilo panu Formánkovi s vystřelovadly. Přítomní fotografové se pokoušeli zachytit okamžik výstřelu modelu, ale příliš úspěšní nebyli. Naopak velmi spokojeni byli soutěžící, za mnohdy nejlepší sezónní výkony. A protože prý málo chválím, za tuto neděli tak mohu učinit bez jakýchkoliv výčitek: „děti moje téměř vlastní, všechny čtyři jste tentokrát létaly moc hezky“.

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Halový ŽUCH 2022

Vilémovskou sportovní halu jsme odemykali jako vždy zhruba půlhodinu po dvanácté. To proto, aby před halou zbytečně nepřešlapovali první nedočkavci. Oficiálně jsme celou soutěž zahájili v jednu hodinu tréninkem halových házedel. Vzduch plný házedel je divácky asi nejzajímavější část soutěže. Tentokrát jsme ale přivítali pouze některé rodiče našich svěřenců, protože všichni vilémovští spoluobčané se chystali na masopustní průvod. Průvod se prý obzvláště vydařil, ostatně naše soutěž také. S drobnou vadou na kráse – byť jsme se hodně snažili, abychom dodrželi stanovený časový plán, nakonec se to nezdařilo. „Na vině“ byli sami soutěžící. Jednak se jich sešlo hodně, jednak všichni létali jako snad nikdy. Házedla jsme oproti plánu skončili téměř o hodinu později. Ukončení soutěže gumáčků jsme proto posunuli o onu hodinu z půl sedmé až na půl osmou a navíc jsme chvílemi posilovali řadu časoměřičů tak, abychom uspokojili všechny zájemce o let s natočeným svazkem. Někdy bylo ve vzduchu poměrně nepřehledno. Došlo proto také na v žertu vyslovenou pohrůžku, že příště si časoměřiči přinesou různobarevné spreje a gumáčky si jimi označí.

Některé další poznámky k soutěži:

Nálada byla výtečná, což mimo jiné posiloval bohatě zásobený bar paní Blaschkové, ve kterém si každý našel nějakou tu laskominu. Během soutěže, i po jejím skončení se u baru vytvářely četné diskutující hloučky.

V nevyhlášeném souboji našich a varnsdorfských mladých modelářů o přeborníka Šluknovského výběžku byli o fous úspěšnější naši házedláři.

V gumáčcích se naopak vyplnila předpověď varnsdorfského šéfa, že ve Vilémově nám to natřou. V počtu umístění na stupních vítězů to příliš vidět nebylo, v dosažených časech pak ano. Zároveň nám tím Mirek nasadil brouka do hlavy. Ono zlepšení prý nepřinesly nově postavené modely, nýbrž dlouhý tréning natáčení gumového svazku při poslední schůzce. V každém případě výzvu přijímáme – trénovat s navijákem můžeme hned, nahradit naše staré veterány ale bude chvíli trvat. Do děčínské soutěže naši rozšafní stavitelé nejspíš nové modely postavit nezvládnou, takže „revanš“ odkládáme na podzim.

Házedláři měli staronového vítěze v podobě Jiřího Tůmy, zato gumáčky poznaly nového přeborníka – Standu Rudínského. Blahopřejeme.

V komentáři k varnsdorfské soutěži jsem plakal nad stavebnicí „Jednoduchá A šestka“. Obával jsem se, že s odchodem pana Kaliny skončí i výroba stavebnice tohoto báječného modelu. Moc nás proto potěšil Pepa Kubeš, který si hned vedle baru zřídil improvizovanou prodejnu modelářských potřeb. Součástí jeho nabídky byl i návrh stavebnice „Jednoduchá A šestka II“. Kompletní stavebnice i balíček s náhradními díly. Hned jsme si na zkoušku pořídili po jednom balení. Že by byla kategorie A6 v našem klubu zachráněna?

Otevřeli jsme také otázku organizace budoucích halových soutěží ve Vilémově. Zdá se, že soutěž budeme muset minimálně o hodinu protáhnout. Návrh přejít na celodenní model byl samotnými pořadateli v zárodku potlačen. Dokud k nám budou zajíždět věrní modeláři z Teplic a Karlových varů, máme je prý nechat vyspat. I tak ale s tím budeme muset něco provést. Padl návrh posunout začátek tréninku o půlhodinku směrem k poledni a naopak, konec soutěže prodloužit na půl osmou. Stejně to bude znamenat, že především karlovarští narychlo odlétají dva, tři lety v kategorii A6 a pak spěchají domů. Ono pět hodin jízdy je pět hodin jízdy a to jim ještě motoristé ze Šluknovského výběžku nesmí do cesty klást překážky v podobě havárií a uzavřených silnic jako před vánocemi.

Ani jsme se moc nemuseli snažit s úklidem. Tentokrát nám hodně pomohli sami soutěžící. O to ochotněji se plánují další halové soutěže. Ta naše se uskuteční v prosinci letošního roku. Do té doby se ale uvidíme na mnoha jiných soutěžích. Takže děkujeme a už se těšíme.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Varnsdorfská hala 2022

Po roční odmlce jsme se opět rozjeli do Varnsdorfu na druhý ročník této soutěže. Na rozdíl od našeho Halového Žuchu zvolili pořadatelé klidnější, celodenní model. Soutěž plynula v poklidu a bez zádrhelů vpřed a tak jsme měli spoustu času na diskuzi s kolegy na nejrůznější témata. Zaregistroval jsem rozbor Pepy Kubeše na téma budoucnost létání s volnými modely, našeptávač Jirka Tůma se nás snažil přesvědčit o nutnosti stavět v klubu s dětmi RC modely, ale nás speciálně zajímal osud kategorie A6 v „éře po panu Kalinovi“. Opakuji se, ale ta jeho „Jednoduchá A šestka“ byla pro děti prostě geniální. A když se při soutěži rozhlížím kolem, tak nejenom pro děti. Já textilák – špejličkář věřím, že kolega Petr Blaschka výrobu ložisek a háčků zvládne a i tu docházející gumu, dar Pepy Bartíka, vyřešíme. Děti by se mnou možná nesouhlasily, protože na rozdíl od kategorie A6 milují spíše halová házedla, ale já říkám, že když už se někam vypravíme, musíme si závodů pořádně užít. Takže každý by měl soutěžit ve dvou kategoriích. Což platí i pro létání „venkovní“.

Zpět k soutěži. V kategorii házedel si musím rýpnout do našich služebně nejstarších modelářů. Nějak nám ustrnuli ve vývoji. Ono se není čemu divit, když platí: tři roky staré modely = tři roky stejné výkony. Však ty naše hromotluky nezřídka mladší modeláři přelétají. Potěšily členky našeho dívčího oddělení novými osobními rekordy. Děvčata ale samozřejmě nikdy nedosáhnou takových časů jako silní muži. Už jen proto musíme zachovat kategorii A6. Našich soupeřů se sice moc nesešlo, ale ve dvou věkových kategoriích nám to Varnsdorfští stejně „natřeli“. No a všichni jsme se zdola dívali na to, jak se o prvenství mezi seniory o desetinky přetahují pánové Melika, Tůma a Mihulka.

V kategorii A6 se také příliš nezlepšujeme. Spíš vůbec ne. Modely jsou staré několik let a protože se během soutěží v průměru dvakrát opravují, jejich původní hmotnost je už dávno pouze hmotností tabulkovou. Zatímco dříve jsme považovali za úspěšnou takovou soutěž, při které naši svěřenci alespoň dvakrát překonali hranici tří minut, dnes je tento čas pro nás téměř nedosažitelný. Sečteno podtrženo, my celkem čtyři, maximálně pět minut, ti nejlepší soupeři třeba i dvojnásobek. S tímto stavem se samozřejmě nechceme spokojit. Pokusíme se o stavbu „Jednoduché A šestky z vlastních zdrojů“.

Po uvedení svého stanoviště do původního stavu jsme zahájili přípravu na zpáteční cestu. Naložili jsme přepravní krabice do aut, přítomní členové zahrádkářské sekce při LMK Vilémov a LMK Varnsdorf ještě stihli projednat výsevní plány pro rok 2022 a vyrazilo se směrem domů. Naši klubovnu jsme zamykali před sedmou hodinou večerní. Cestou domů jsme ještě chválili hlavního pořadatele soutěže, pana Procházku, jak mu to všechno hezky klape. Organizace soutěže i vlastní létání.

Tak na shledanou v sobotu 26. února ve vilémovské sportovní hale.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Nejsevernější házedlo 2022 – první a druhé kolo

Tak už to máme za sebou. Bohužel, klidnější plocha v Lipové byla zorána a tak jsme museli vzít za vděk pláněmi u Paťhů, které by si dnes zasloužily spíše pojmenování Větrná hora. Zatímco u nás v ďolíku téměř nefoukalo, v Mikulích vál dost ostrý vítr podporovaný trvalým sněžením. A k tomu celodenní mráz. Však jsme proto dnes zaregistrovali ještě jednu změnu. Trpící časoměřiči naše Nejsevernější házedlo přejmenovali na házedlo Nejdrsnější.

Slavnostní nástup se odehrál kolem deváté hodiny. Po sdělení nezbytných informací jsme zahájili vlastní soutěž. Na startovní čáru se postavilo celkem dvacet soutěžících, takže již dnes jsme překonali celkový počet házedlářů z posledního ročníku konaného v roce 2020. Naštěstí oslovení rodiče vyslyšeli naši prosbu a v duchu hesla „hodně časoměřičů = brzy budeme doma“ se zúčastnili ve velkém počtu. I tak mnozí z nich, zvláště ti bez rukavic, opouštěli stanoviště řádně promrzlí.

To soutěžící na tom byli podstatně lépe. Čerstvý vítr odnášel vržená házedla daleko směrem k Vilémovu, takže pohybu si užili dost a dost. Možná až moc, protože dva z našich nejlepších druhé kolo nedokončili. Přestože jsme byli ochotni na ně počkat, už se jim nedostávalo sil. Že to dnes nebyla žádná selánka, svědčí to, že na konci soutěže jsem jen opatrně ohlodával na kost zmrzlý perník. Ale bojová nálada nás neopustila a poté, co doma rozmrzli, snad na nás nezanevřeli ani naši časoměřiči. Třeba budeme za ty útrapy za čtrnáct dní odměněni příznivějším počasím.

Výsledková listina z 1. a 2. kola ZDE!

Za LMK Vilémov         Z. Hykš