Archiv autora: Zdeněk Hykš

Přebor mládeže Ústeckého kraje

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Akce, na které jsme se podíleli společně s kolegy z LMK Varnsdorf. Přestože jsme si předem ověřili, že soutěžících nebude mnoho, zajistili jsme spoustu časoměřičů. Nakonec se na letišti Aeroklubu Česká Lípa „tísnilo“ jedenáct soutěžících (devět ústeckých, dva z kraje Středočeského), patnáct dospělých z pořadatelského sboru a dejme tomu deset dalších členů doprovodu mladých modelářů. Nevybavuji si, že bychom kdy pořádali soutěž, na které bylo více časoměřičů než soutěžících. Před zahájením jsme žertovali, že si každý závodník vylosuje svého časoměřiče, který bude měřit, zaznamenávat dosažené výkony a v rámci zatraktivnění modelářství pro mladé se mu starat o svačinu a běhat pro éra. To byla samozřejmě pouze ironická reakce na počet přihlášených modelářů. Ve skutečnosti proběhla soutěž klasickým způsobem: dostatek časoměřičů sedících v židličkách a křesílkách na vyznačeném stanovišti, se stopkami v ruce a zapisovatelem do společné výsledkové listiny poblíž.

Nedá mi to, abych se ještě jednou nevrátil k počtu soutěžících. Po návratu do Vilémova jsem v klubovně otevřel naši kroniku, abych z výsledkové listiny jedněch z prvních našich přeborů vyčetl následující:

Okresní přebor 29.4.1989 (pouze modeláři z děčínského okresu):

35x házedla, 18x větroně A3 a 18x větroně F1H

Krajský přebor 21.5.1989 (pokud si dobře pamatuji, přeboru se obvykle účastnila zhruba osmi až desetičlenná družstva z tehdejších deseti okresů Severočeského kraje)

33x házedla, 26x větroně A3, 48x větroně F1H a 10x modely CO2

Nechápu, kde se tolik modelářů vzalo, jak jsme se všichni na letiště vešli a hlavně jak to pořadatelé organizačně zvládli. Co se týče oné současné mizérie, z příležitostných rozhovorů s vedoucími různých zájmových kroužků a klubů zaměřených na práci s dětmi, vyplývá, že téměř všude je to stejné.

Moje oblíbené téma je také počasí. To nám tentokrát přálo. Bylo teplo a foukal vítr správné síly a směru, takže odpadlo sklepávání modelů z nedalekého topolového stromořadí, či přebíhání golfového hřiště. A když už model dosedl na přistávací plochu, bylo to v pohodě, protože přátelé z Aeroklubu Česká Lípa nelétali. Věnovali se nápravám škod, které jim v zimě způsobili přemnožení divočáci. Za celou dobu jsme zaznamenali dva komerční lety. Také proto mezi modeláři panovala dokonalá pohoda.

Díky výtečnému počasí dosáhla řada soutěžících pěkných výkonů. No a nováčci, především z řad mladších házedlářů, si alespoň odzkoušeli atmosféru „velké“ soutěže. Problémy během přeboru se nevyskytly. Vše plynulo v klidu ke druhé hodině odpolední, kdy soutěž podle plánu skončila. Někteří aktivisté oproti předchozí domluvě stihli odlétat i třetí kategorii. Za což je chválíme.

Výsledky časoměřiči sčítali průběžně, takže v baru aeroklubu stačilo pouze vypsat diplomy. Těch dvacet kusů nebyl žádný problém. Nominací na podzimní MČR byla spousta. No a ti, kteří se ještě nestihli kvalifikovat, mají šanci na reparát na přeboru mládeže Královéhradeckého kraje v Domoslavicích.

Po vyhlášení výsledků jsme využili příležitosti a pozvali všechny přítomné modeláře na nejbližší soutěž pořádanou naším klubem, kterým je zářiový ŽUCH 2024. Ten se koná první týden po prázdninové přestávce na letišti Aeroklubu Česká Lípa a bývá silně obsazen. Jistě ale tu spoustu modelářů všech věkových a soutěžních kategorií, i díky pomoci kolegů z varnsdorfského klubu, zvládneme. „Určitě přijeďte – je zajištěno pěkné počasí a bohaté ceny.“

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Josefovské létání 2024

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Týden po přeboru mládeže Středočeského kraje jsme zamířili do Děčína, na zřejmě na dlouhou dobu poslední halovou soutěž letošního roku. Sestava byla tradiční, vedle Jirky a Šimona se zapojil také minule nemocný Ivan. Škodováci zůstali doma. Potíže s brzkým vstáváním, přípravu na následující náročný týden ve škole a obavu z horších výkonů v hale blíže komentovat nehodlám. Nově se k výpravě připojil náš nový člen, žák druhé třídy ZŠ, Toník.

Soutěž začala jako obvykle kategorií halových házedel. Dobře, že jsme s sebou vzali Tondu. V početné družině mladších žáků z Varnsdorfu se určitě neztratil. Nakonec z toho bylo krásné druhé místo. Naopak Jirka se přesvědčil, že ne každý den je posvícení. Po skvělém výkonu na našem Halovém Žuchu tentokrát zalétal se stejným modelem o poznání hůře. Jirka usilovně trénoval, ale s každým hodem (bylo jich snad padesát) to bylo horší a horší. A nedal si poradit. Musíme při nejbližší schůzce v klidu probrat, kde se stala chyba. Naproti tomu naši „salámisti“, totiž Šimon s Ivanem, tréninkovými hody šetřili. Jeden, dva pokusy a když zjistili, že jejich modely létají, vrátili se na stanoviště ke svým mobilům střílet vesmírné obludy. Ivana jsme hodnotili velmi dobře, Šimona skvěle. Na jako obvykle výtečné výkony seniorů jsme se tentokrát dívali zhruba ze středu celkové výsledkové listiny.

Následovala kategorie gumáčků, tedy A6. Zde nám to Varnsdorfští vrátili i s úroky. Zatímco my se tradičně plácali pod třemi minutami na jeden let, varnsdorfské děti je poměrně často překračovaly. Že bychom z toho měli nějaké mindráky, se říci nedá, ale rádi bychom byli alespoň trochu důstojnějšími soupeři. Prozatím jsme vymysleli dva důvody, proč tomu tak je. Varnsdorfské děti mají jednak Mirka Procházku, kterému se daří vše, na co sáhne a pak asi lepší gumu. Potěšilo nás alespoň to, že naše modely již po vypuštění strmě nestoupají pod střechu haly, aby se zde po většinu letu otloukaly o strop. Většinou to byly povlovné stoupací kruhy s tím, že kolikrát jsme střechy ani nedosáhli. Že by opravdu ta guma? A Jirka si alespoň částečně spravil náladu vítězstvím v interní soutěži vilémovských modelářů. Pana vedoucího Blaschku nepočítám. Ten znovu obhájil pozici absolutně nejlepšího Vilémováka, byť v konkurenci velmi zdatných soupeřů ani jeho, na naše poměry slušný výkon, nestačil na lépe než deváté místo. Mezi gumáčkáři a to v kategorii A6 i P3, byly opět k vidění skvělé výkony.

No a pak jsme se už jen sbalili, převzali ceny a vyrazili podél Labe domů.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Přebor mládeže Středočeského kraje 2024

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Opět foukalo. Jak jinak. Předpověď počasí byla dost strašidelná. Síla větru byla tak velká, že jsme ji dokonce předem telefonicky konzultovali s pořadateli z Kladna. Postupné zesilování větru v předpovědích ale někdy ve čtvrtek, v pátek ustalo a nepřekračovalo rozumnou hranici, takže jsme se s pořadateli dohodli, že to zkusíme. Asi to bylo rozumné, protože volných termínů teď na jaře není nazbyt. Do soutěže se přihlásili všichni naši žáci základní školy. S výjimkou nováčka, malého Tondy. Toho jsme nechali doma. Toník je dost impulzivní modelář a my nevěděli, co od něj na tak velké soutěži (vedle se létala ještě PI liga pořádaná Pepou Kubešem) můžeme očekávat. Na přeboru mládeže Ústeckého kraje mu to vynahradíme. Doma zůstal také Škodovák Milan, ale nemocného Ivana na poslední chvíli nahradil druhý Škodovák Víťa. Takže náplň jednoho automobilu – na zadním sedadle se tísnili Jirka a „pořádní chlapi“ Šimon s Víťou. Na předním sedadle si vedle řidiče lebedil pomocný časoměřič, tedy já.

Cesta proběhla bez jakýchkoliv problémů, byť chybějící doklady jednoho výtečníka (jeli jsme přes Německo) nás oněch cca třicet minut udržovalo v mírném napětí. Neradi bychom místo Panenského Týnce strávili tuto sobotu v Pirně, na úřadovně cizinecké policie. Na letiště jsme dorazili s menším zpožděním, ale stačili jsme se v pohodě zaregistrovat a pak už soutěž začala. Udělali jsme dobře, že jsme do Panenského Týnce dorazili. Vítr zhruba odpovídal předpovědi – zažili jsme divoké nárazy způsobující při zemi silnou turbulenci, ale také docela časté chvíle relativního klidu. Popravdě čekání na taková okna nás dost zdržovala. Začali jsme rozcvičkou, tedy házedly, byť podle plánu házedla jako svou hlavní kategorii měl mít pouze Šimon. Jako na potvoru Šimon limit pro kvalifikaci na MČR nesplnil, oba bratři, Jirka a Víťa, ano. Stejně jsme ale výkony všech hodnotili dost kriticky. Oba Havlíčci i Šimon „umí házedla“ daleko lépe. Všichni nás naopak potěšili v tuto sobotu hlavní kategorií, totiž větroni A3. Šimon s Jirkou dnes do poslední chvíle soutěžili o to, kdo bude v této kategorii úspěšnější. Junior Víťa pokazil jeden let, ale ten zbytek byl také docela slušný. Abych ale jen nechválil. V silném větru by si používané modely zasloužily od svých majitelů trochu rychlejší reakci na větrné poryvy. Dvě tři vteřiny a model je „nahoře“. Nebo naopak dole, v oraništi. Tady platí naprostá samostatnost v rozhodování majitele modelu – zoufalý řev vedoucích nemá vůbec žádný smysl a slouží spíš jen k následnému vyjádření znechucení nad provedeným vlekem. A protože vlivem okolností každý z našich modelářů používal jiný model, dovoluji si tímto pochválit pány Jiránka (Pionýr), Doupovce (Fanóšek) a Vitáska s Mastihubou (prehistorické Hoho), že navrhli tak pevnou konstrukci křídel svých „A trojek“, které přežily bez úhony naše skutečně razantní vlekání.

Pak si kluci ještě vyprosili několik málo startů s modely F1H, přestože bylo jasné, že celou soutěž dolétat nestihnou. Trochu je podezíráme, že nechtěli panu Modrovi nechat jen tak diplom s cenou. Budeme ale ctít jejich tvrzení, že si své „A jedničky“ chtějí po dlouhé přestávce alespoň trochu vyzkoušet. Budiž, Jirka stihl dva lety, Víťa jeden. Nic nerozbili, modely přes zimu létat nezapomněly, tak proč ne. „Na republiku“ to ale samozřejmě nestačilo.

Po vyhlášení vítězů přeboru mládeže Středočeského kraje jsme chvíli čerpali energii v chrámu v Panenském Týnci. A protože jsem byl se svým návrhem podívat se také do obce Třebíz s řadou lákadel (alespoň pro mě) přehlasován, z Týnce jsme zamířili rovnou domů.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Halový Žuch 2024

Publikováno | Autor:
3

Moc nechybělo a tato naše soutěž se změnila na přebor modelářů vilémovského klubu. Jednu chvíli to totiž vypadalo tak, že nikdo jiný se v sobotu 24. února do vilémovské sportovní haly nedostaví. Ve stejný den se v Ostrově konala soutěž halových házedel, což nám pochopitelně odčerpalo tradiční účastníky ze západu a jihu ČR. Navíc organizační problémy řešili kolegové z Varnsdorfu. Ty se nám ale společným úsilím podařilo alespoň částečně vyřešit. A protože po půl jedné jsme na parkovišti před halou uvítali výpravu z Ústí nad Labem a Teplic, nakonec nás soutěžilo celkem devatenáct modelářů, což, myslím, není špatný výsledek. V hale bylo alespoň zpočátku teplo a u baru paní Gábiny se vedle tradičních laskomin podávala inovace v podobě „buřtů na pivu“. Moc vydařená inovace – přišel jsem si i pro nášup. Když k tomu přidám výtečné výkony házedlářů a tradičně dobré výkony gumáčkářů, hodnotili jsme s kolegy spoluorganizátory dnešní soutěž jako zdařilou. Opomenout nesmím příspěvky našich sponzorů, díky kterým byly předané ceny opět moc pěkné. Předávaly se malované skleněné poháry a medaile připomínající, že letos oslavíme 40 let trvání našeho klubu. A děti obdržely navíc papírovou tašku plnou sladkostí.

Také musím zmínit náš další pokus rozšířit řady vilémovských modelářů. Když nepomohla naše vystřelovadla provozovaná na loňském dětském dni, ani listopadový den otevřených dveří, pokusili jsme se nalákat naše školáky na tuto halovou soutěž. Dlouho dopředu jsme avizovali v pozvánce umístěné v místní škole a ve výloze obchodu jednoho našeho sponzora, že každému zájemci věnujeme funkční model házedla a po zaškolení umožníme účast v naší soutěži. Bohužel, dopadlo to jako obvykle – dostavil se pouze jeden zájemce, ke všemu rodinný příslušník jednoho z vedoucích. Reference, který následující týden ve škole podával, byly prý nadšené. Tak snad se alespoň někdo chytil za nos. Příští pokus – dětský den ve Vilémově 2024.

Soutěž skončila vyhlášením výsledků gumáčkářů těsně po sedmé hodině večerní, po kterém se všichni spokojení modeláři rozjeli do svých domovů. Nyní nás čeká cyklus krajských přeborů a ještě jedna halová soutěž v Děčíně.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Nejsevernější házedlo 2024 – závěr

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Poslední dvojkolo naší soutěže se uskutečnilo v předem stanoveném termínu. Oproti předchozímu ročníku, kdy jsme po řadě odkladů končili až někdy v květnu, jsme letos řešili jediný a ke všemu pouze jednodenní přesun. Což je dobře, protože nyní se můžeme soustředit na další soutěže, především krajské přebory mládeže.

Jak již bylo řečeno, tuto sobotu jsme se sešli v termínu dle kalendáře soutěží SMČR. Počasí nám opět přálo. Sobota byla zdaleka nejkrásnějším dnem v týdnu. Ostatní dny foukalo nebo silně pršelo. Nebo obojí dohromady. Ke startu jsme zvolili naši tradiční plochu, tj. „Větrnou horu“ v dolní části Mikulášovic. Fouká zde sice o něco více než slibují předpovědi a i ty stromy před startovištěm docela zlobí, ale je zde bezpečněji. Zvažovali jsme sice náhradní plochu v Lipové, kde „funí“ o poznání méně a také zde panuje méně turbulentní proudění, bohužel, tuto sobotu vše znehodnocoval směr větru, který by modely těch zdatnějších soutěžících unášel směrem k nedaleké, dost frekventované silnici. Takže jsme zůstali na tradičním místě. Dnes hrozily i sloupy vedení vysokého napětí. Na přání kolegů jsem z pořízených fotografií přestal vymazávat sloupy, ať prý je vidět, jak při závodech „trpíme“. I tentokrát jsme zaznamenali několik srážek.

Soutěž skončila poměrně brzy. Ještě před jedenáctou hodinou se ti nejrychlejší modeláři i se svým doprovodem přesouvali do lipovské restaurace U Pytláka, kde jsme měli rezervovaný salónek. Vtěsnalo se do něj kolem dvaceti účastníků. I k vyhlášení došlo poměrně rychle. Vlivem nejrůznějších okolností nás letos soutěžilo zhruba o pět, šest modelářů méně. Na druhou stranu u některých účastníků z řad mladších a starších žáků byl patrný slibný výkonnostní vzestup. Teď jen to potvrdit na zmíněných přeborech.

Během slavnostního vyhlášení jsem opomenul poděkovat našim věrným časoměřičům. Činím tak alespoň nyní: Havlíčkovi a Pavle Formánku – děkujeme. Vyhlášením výsledků jsme letošní Nejsevernější házedlo ukončili. Jak spočítal Luboš Paťha, byl to ročník třicátý. Skončila také třicetiletá podoba této soutěže. Ještě před jejím začátkem jsem totiž přišel s konstatováním, že (bohužel) nemládneme a dvacet soutěžních letů během jednoho dne je pro nejzdatnější vrhače příliš. Ze zdravotních důvodů letos nelétali tři modeláři a i ti aktivní občas zvládli během jednoho dne pouze jedno kolo. S překvapením jsem zjistil, že o tomtéž uvažují i ostatní kolegové vedoucí. Tudíž nijak neprotestovali proti mému návrhu na reorganizaci naší soutěže. Od příštího roku bychom se setkávali ne třikrát, ale rovnou čtyřikrát, přičemž každý den bychom absolvovali jednu soutěž házedel a jednu vystřelovadel. Děti vystřelovadla milují a v duchu jsem spočítal, že mezi aktivní účastníky by nám toto opatření vrátilo minimálně tři seniory. Ze čtyř absolvovaných kol by se v každé kategorii hodnotily tři nejlepší výsledky. Snad nám to počasí dovolí. Uvidíme, po novu začneme v roce 2025.

Nyní nás čekají dvě halové soutěže. Na tu vilémovskou všechny srdečně zvu. A pak hlavně krajské přebory mládeže. Kluci se chtějí nominovat na MČR a napravit zde určitý loňský výpadek, byť v tuto chvíli ještě nevíme, kdy a kde se tato soutěž uskuteční. Zatím se nikdo o pořadatelství nepřihlásil.

Konečná výsledková listina ke stažení ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Nejsevernější házedlo 2024 – 3. a 4. kolo

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Dnes jsme provedli první odklad modelářské soutěže v tomto roce. Naštěstí jen o jeden den. Standardní problém, totiž silný vítr obtěžující již několik dní obyvatele celé České republiky, se podle předpovědi v neděli skutečně zmírnil. Neváhali jsme a sobotní dvojkolo našeho Nejsevernějšího házedla posunuli o zmíněný jeden den. A dobře jsme udělali. Od úterý vítr opět nabírá na síle a jak se zdá, následující sobotu, kterou jsme také zvažovali jako vhodný termín pro odklad, to lepší nebude. Prý se přidá i voda.

Přes poměrně slušné počasí nás na ploše moc nebylo. Projevila se velká nemocnost, také jiné aktivity (lyžařský pobyt na horách), „silný magnetizmus“ nedovolující modeláři vylézt z pelíšku dříve jak k obědu a nechyběla ani tradiční návštěva bohatého příbuzného. Kdo se ale dostavil, užíval si poměrně hezkého počasí. Snad jen velké stromy, které vytvářely dost velké turbulentní proudění, nám kazily celkový dojem. Občas letící model připomínal známou hlášku o nudli v bandasce. Na druhou stranu jsme tentokrát netrefili ani jednou sloup nebo dráty vysokého napětí. Modeláři si proto dnes na tuto překážku nemohli stěžovat. Na rozdíl od minulého dvojkola, během kterého kluci dokonce vymysleli nový výraz „Bermudský čtverec“. Vedle minimálně pěti karambolů se zmíněnými „kandelábry“ a dráty vysokého napětí jsme totiž přišli o tři házedla, která se ztratila ve vedlejším smrkovém hájku. Dobrá zpráva je, že odpoledne, za pomoci stále zesilujícího průvanu, se svolením majitele ke vstupu na pozemek, na kterém se  zmíněný lesík nachází a dlouhé tyče nám „Bermudský čtverec“ všechna tři házedla, byť mírně „pocuchaná“, vydal zpět.

Skončili jsme ještě před polednem. Za čtrnáct dní je naplánováno třetí dvojkolo. Bohužel jsme se trefili do začátku jarních prázdnin v děčínském okrese. A tak nás někteří rodiče upozornili, že se svými ratolestmi zamíří do hor. Je to škoda, ale nedá se nic dělat. Ono nám zimní počasí již řadu let mnoho víkendů vhodných k létání a tedy k možnému přesunu modelářských závodů nenabízí. Nehledě na to, že se blíží hlavní sezóna, během které budeme muset zvládnout spoustu jiných soutěží. Bylo by škoda, kdybychom salónek v restauraci U Pytláka, kde Nejsevernější házedlo zakončujeme, nezaplnili. Uvidíme za čtrnáct dní.

Výsledková listina 3. a 4. kola ke stažení ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš