Archiv autora: Zdeněk Hykš

Předsilvestrovské polétání 2018

Publikováno | Autor:
1

Tak a skončila nám další soutěžní sezóna. V sobotu, kolem půl jedné, jsme v klubovně naložili letadla i s vybavením nezbytným pro pořádání soutěže a vyrazili k nedaleké sportovní hale. Ačkoliv do otevření haly zbývalo ještě nějakých deset minut, překvapilo nás téměř zaplněné parkoviště. První chvíli jsem si myslel, že spolu s naší soutěží se v hale koná nějaké soustředění sportovců. Ale nekonalo. Všechna ta spousta aut se skutečně týkala našeho Předsilvestrovského polétání. Spolu se záplavou přespolních modelářů na nás čekali nejenom naši čtyři starší žáci a junioři, ale také všech pět nováčků. Otevřeli jsme proto rychle halu a vyhlásili trénink házedel. Vlastní soutěž byla zahájena dle plánu, tj. ve dvě hodiny odpoledne. K soutěži se nám do této kategorie přihlásilo celých dvacet sedm zájemců. Zvláště pak potěšilo, že jen v žákovských kategoriích jsme zaregistrovali dvanáct soutěžících. Rovným dílem jsme se o ně postarali my a varnsdorfští. A nejen to. Přestože většina z těchto dětí se halové soutěže zúčastnila poprvé, létalo jim to moc hezky. Tak teď jen hlavně vytrvat. To junioři, výhradně z našich řad, dlouho hledali formu z předchozích soutěží. Nějakou nakonec našli, ale příliš velká sláva to nebyla. Vilémovští senioři také nezářili. Spíše se svými výkony vyrovnali juniorům. Jak kdo létal, samozřejmě zjistíte v přiložené výsledkové listině.

O přestávce vystoupili varnsdorfští modeláři s ukázkou halových upoutaných modelů letadel. Jmenovitě Láďa Svoboda, který předvedl krásnou akrobatickou sestavu. Několik odvážlivců z řad soutěžících, ale i diváků, si, samozřejmě v jednodušším podání, mohlo „létání do kruhu“ vyzkoušet také.

Po této ukázce a vyhlášení výsledků v kategorii házedel, jsme zahájili soutěž gumáčků A6. Rovněž v této kategorii soutěžící zaplnili celý arch startovní listiny. Přihlásili se nám tři mladší žáci, dva žáci starší, čtyři junioři a osm seniorů. Ze zkušeností z dřívějška víme, že sledovat více jak tři soutěžící najednou, není v naší malé hale nic jednoduchého. Když k tomu připočteme povolený trénink, chvílemi bylo ve vzduchu docela těsno. Ale zvládli jsme to. Zhruba 15 minut před ukončením soutěže měli všichni odlétáno. Také zde byly rychle spočítány výsledky, vypsány a předány diplomy. Poděkovali jsme všem soutěžícím za velkou účast, pěkné výkony a pozvali je na další akci, kterou bude únorový Halový Žuch. S kolegy z okolních klubů se ale uvidíme daleko dříve. Vlastně hned příští víkend, kdy zahájíme již dvacátý šestý ročník soutěže „Nejsevernější házedlo“.

Pak jsme se začali balit. Máme vždy velkou radost, když se soutěžícím nechce domů. I dnes se u baru s obětavou paní Blaschkovou vytvářely hloučky modelářů, kteří ochutnávali četné nabízené laskominy. Starší „neřidiči“ samozřejmě zkusili i něco ostřejšího. Odjezd posledních opozdilců se konal dlouho po devatenácté hodině. Zamknuli jsme halu a přesunuli se zpět do naší klubovny. Halové modely byly uloženy v přepravních krabicích na skříně. Příští pátek si připravíme venkovní házedla a druhý den půjdeme na to. Na rozdíl od varnsdorfských žáčků, kteří již mají s „venkovními“ soutěžemi více zkušeností, to pro našich pět nováčků bude další premiéra. Uvidíme, jak se jim bude dařit. Pokud tedy počasí dovolí, uvidíme se s mnohými z vás v sobotu 5. ledna na soutěžní ploše v dolní části Mikulášovic.

Výsledková listina ZDE!


Z. Hykš

 

Vánoční rampouch 2018

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Přestože se při prvním tréninku s halovými házedly jevili naši nováčci velmi dobře, po zralé úvaze jsme je nechali doma. Odházeli by si svá házedla a pak by se při soutěži gumáčků jenom nudili. Pochlubíme se jimi až při naší soutěži Předsilvestrovské polétání. I tak ale do Děčína odjížděla dvě až po střechu naplněná auta. Radost nám totiž udělali naši junioři, kteří v plném počtu vyrazili s námi. Přesto, že jsme je předem varovali, že budou soutěžit společně se seniory. V tomto ohledu si náladu spravil junior Michal, který až na místě zjistil, že je ještě tři týdny starší žák. Ostatní se statečně pustili do souboje s naší házedlářskou elitou. Michal, o hlavu až dvě vyšší jak jeho soupeři, vybojoval druhé místo. Zbytek výpravy se na stupních vítězů neumístil. Výkony ale tak špatné nebyly a umístění ve výsledkové listině také ne.Po tradičním občerstvení v místní restauraci „vypukla“ soutěž v kategorii A6. Michal opět bodoval, my ostatní méně. Létalo to nějak hůře. Naše kritérium úspěšnosti je let delší jak tři minuty. Což se příliš nedařilo. Na druhou stranu se moc modelů až pod střechu nevyšplhalo, takže náš pan vedoucí vyzbrojený tyčí pro vyšťourávání uvízlých modelů byl téměř bez práce. „Taky dobře“.Samozřejmě každý úspěch se počítá, protože se jím můžeme pochlubit před našimi sponzory, současně ale oceňuji přístup našich juniorů. To je snad poprvé, co s námi vyrazili a hned v plném počtu. Dříve bylo běžné, že po skončení základní školy naši svěřenci opustili klub a už jsme je nikdy neviděli. Pokud kluci splní slib a budou s námi objíždět halové soutěže a občas vyrazí i do terénu, budeme moc rádi.

Domů jsme vyrazili za světla a pěkného počasí. Cestou se ale zatáhlo a kus za Labem začalo mrholit. Vykládka proběhla už za hustého deště. Začala, pro poslední roky, typická zima. Tak na shledanou 29. prosince u nás ve Vilémově. Doufám, že přespolním modelářům to nebude cestou k nám moc klouzat.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Den otevřených dveří

Publikováno | Autor:
1

Letos jsme pro nábor nováčků zkusili snad úplně všechno. Před prázdninami jsme na Dětském dni uspořádali velmi úspěšný letecký den. Vystřelovadla se místo obyčejných házedel ukázala jako dobrá volba. Všichni účastníci od nás navíc obdrželi vystřihovánku papírového házedla. Následovala obdobná akce v sousední Lipové, kde jsme s dětmi dokonce stavěli jednoduché balzové modely. Den otevřených dveří jsme inzerovali v místních novinách. Pozvánky visely na každém rohu a ještě jsme dva dny předem navštívili místní školu a všem dětem tuto pozvánku předali osobně. Výsledek = nula. Naštěstí se dostavili zájemci z okolních dvou městeček. Takže v tuto chvíli máme za sebou první schůzku s pěti malými zájemci o modelařinu. Stihli jsme toho hodně. Na stráni za klubovnou jsme absolvovali spoustu letů s cvičnými házedly. Po návratu zpět do klubovny jsme začali stavět první celobalzové házedlo. Dětem se práce líbila a nám se pro změnu líbily děti. Jsou to šikovní kluci a i docela dobře fyzicky zdatní. Jestli vydrží, určitě si s námi zkusí prosincovou halovou soutěž ve Vilémově a hned potom, v lednu a únoru, cyklus Nejsevernější házedlo. Přeji nám všem, aby nováčci vydrželi a nám jako památka na Den otevřených dveří nezůstala jen důkladně uklizená klubovna.

Z. Hykš

Mistrovství České republiky 2018

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Letošní přebor mládeže se po čtyřech letech opět konal na letišti ve Všechově. My jsme do poslední chvíle nevěděli, kolik z našich dětí se těchto závodů zúčastní. Proto jsme zvolili variantu jednodenní. Brzy ráno vyrazit směrem na Tábor, odbýt si zde soutěž a navečer si to namířit domů. Náročné řešení, hlavně pro řidiče. Soutěžící se dostavili dva, doprovod byl v přesile. Tvořili jej čtyři vedoucí a kluboví přátelé. A to jsem ještě zůstal doma já, protože jsem se na tak dalekou cestu zdravotně necítil. Soutěž proto mohu hodnotit jen na základě informací kolegů vedoucích – počasí dobré, příliš nevadil ani postupně zesilující vítr. Organizace byla na výtečnou. Také výkony našich svěřenců hodnotíme pozitivně. I když Honza si snad konečně uvědomí, že vedoucí mu dobře radí a kdyby je více poslouchal, byl by o hodně lepší. Petr v poslední své juniorské sezóně konečně dosáhl na kýžený titul. Mrzí mě, že jsem u toho nebyl. Vzpomněl jsem si alespoň na to, jak to všechno začalo. Že se našemu bývalému svěřenci narodil malý kluk, jsme samozřejmě věděli. To se v tak malé vesnici, jako je Vilémov, ihned rozkřikne. S malým Petrem jsme se ale nejspíš osobně setkali až zhruba před dvanácti lety na Dětském dni, kde jsme s kolegou Lubošem pořádali pro místní děti házedlářskou soutěž. Pokaždé přitom pokukujeme po talentech. Petr nás svými hody zaujal. Pozvali jsme jej proto i s otcem k nám do klubu. Oběma Petrům se u nás líbilo a už zde zůstali. Modelařina se podobně jako jízda na kole nezapomíná a tak se z velkého Petra stal v krátké době výtečný modelář. Jednou mu celý klub bez obav o další dění předáme. Letos zvládnul coby vedoucí jeden týden modelářského soustředění na Rané a v pátek narychlo převzal funkci vedoucího krajského družstva. Malému Petrovi to sice trvalo trochu déle, ale i on se vypracoval ve zdatného modeláře. Tak jen vytrvat, aby příští rok stejně úspěšně proháněl i seniory.

Zpátky k přeborům. Vilémováci převzali ocenění, rozloučili se se známými ze všech koutů naší země. Mnohé z nich uvidíme až zase za rok, tedy pokud si nastupující generace vilémovských modelářů (které zatím nemáme) nějaký postup na MČR vybojuje. Domů naši zástupci dorazili pozdě v noci. Následující schůzku jsme v klubovně uložili naše letadla na bezpečné místo na skříních. Potřebovat je budeme až zase na jaře příštího roku. Bylo to trochu nostalgické, protože jsme si uvědomili, že skončila další, poměrně úspěšná éra našeho klubu. V krátké době jsme, hlavně ze studijních důvodů, ztratili téměř všechny naše modeláře. Svět ale jde dál. Snad seženeme nějaké nováčky a začneme s nimi znovu od píky.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Den otevřených dveří

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Leteckomodelářský klub Vilémov

Vás zve na

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

Spojený s náborem nových členů klubu

Zveme všechny chlapce i děvčata zajímající se o letecké modelářství. Přijďte se na nás podívat. Podmínkou je věk 7 – 12 let a dobrý prospěch ve škole. Účast alespoň jednoho z rodičů nutná.

Zveme samozřejmě také ostatní příznivce našeho klubu.

Sraz je v pátek 19. října 2017 v 16,00 hodin v přízemí ubytovny STAP.

Mikulášovické házedlo 2018

Publikováno | Autor:
1

Týden po našem Žuchu jsme se znovu sešli v České Lípě. Tentokrát při soutěži „Mikulášovické házedlo“. Počasí bylo o trochu drsnější. Bylo chladněji, foukal čerstvý vítr a po obloze se valily tmavé mraky. Z mraků naštěstí nic nevypadávalo, zato ale soutěžící často dost dlouho čekali na sluníčko a „teplejší povětří“. Bylo nás však o něco méně, proto i tato soutěž plynula bez jakýchkoliv zádrhelů rychle ke svému konci. Rozlétávání nebylo žádné, pan ředitel soutěže během závodu zpracovával výsledky, takže již ve tři hodiny odpoledne většina z nás obsadila místní bar a čekala na vypsání diplomů a vyhlášení výsledků. Ve čtyři hodiny už jsme byli všichni na cestě do svých domovů.

Samostatnou kapitolu bych chtěl věnovat větru, který nás minule dost potrápil. Co se týče jeho směru, Mikulášovičtí měli více štěstí než my. Do dráhy zaháněl vypuštěné modely jen chvíli před koncem soutěže. Poučení modeláři si je vyzvedávali tak, že „velcí letci“, kterých se po obědě na ploše vyrojila velká spousta, museli být spokojeni. Vedoucí sobotního leteckého provozu se při přesunu na startoviště větroňů na chvíli zastavil mezi modeláři. Neshledal žádné nedostatky a po chvíli pokračoval dále “ke svým“. Je dobře, že tentokrát se vše obešlo bez problémů. Pro příští rok jsme si na českolipské letiště naplánovali o dvě soutěže navíc, čemuž by případný další incident určitě dobře neposloužil.

Zpět k větru – na jeho směr a sílu žehrali spíše soutěžící. Několik našich modelů totiž skončilo na olšovém stromořadí na začátku zemědělských pastvin. Za těch několik desítek let, co do Lípy dojíždíme, toto stromořadí notně prořídlo, ale díky zákonu schválnosti stále slouží jako nebezpečný lapač letadel. I my měli štěstí v neštěstí, když nejlepší model F1H našeho juniora Petra neomylně mířil do koruny jednoho z těchto stromů, ale těsně předtím, než se tak stalo, spadl díky časovači, omylem nastavenému jen na jednu minutu. Pro příští sezónu proto pracujeme na zdokonalení metod na snímání uvízlých modelů. Dlouhé teleskopické tyče prosazované kolegy z Liberce bychom chtěli doplnit prakem s těžší matkou a pevnou šňůrkou. Doufám, že na jarní cyklus soutěží plánovaný do České Lípy příští rok, budeme v tomto ohledu plně připraveni.

Při všech třech letošních soutěžích foukal vítr vždy od severu či severozápadu, přes terénní vlnu na konci letištní dráhy. Dost nás proto zlobilo turbulentní proudění, ve kterém se naše letící modely chovaly často, no jako nudle v bandasce. Pořád je to ale lepší jak vítr jižní či jihovýchodní. To pak majitele výkonnějších modelů straší nedaleký les a vedle něj ležící golfové hřiště. Nevím, zda je hřiště již oplocené, ale po oba víkendy bylo plné golfistů, kteří by jistě nebyli rádi, pokud bychom se jim při pronásledování svých modelů pletli do hry. V případě, že bude někdy silněji foukat tímto směrem, nezbyde nám než zkrátit časy. A v minulosti se nám již i stalo, že velcí větroňáři a nebo gumáčkáři raději létání ukončili, než aby se učili lézt na vzrostlé stromy a nebo byli napadáni bdělou službou na golfových vozících.  Je to bída, ale i tak jsme rádi, že českolipské letiště vůbec existuje a my tam smíme modelařit.

Vlastní soutěž se mi hodnotí hůře, protože zatím nemám k dispozici výsledkovou listinu. Samozřejmě jsem ale její průběh sledoval coby časoměřič a příležitostní nadhazovač větroňů. Určitě nás bylo o trochu méně – chyběli kolegové z Kopidlna, kteří ve stejný den pořádali vlastní soutěž. I dětí bylo často přesně na stupně vítězů. My už téměř žádné děti nemáme, zatímco varnsdorfští si budou muset dořešit, jak svůj dorost dopravit na závody. Co se týče výkonů, nebyly špatné. Jen vlivem výše popisovaného povětří trochu více rozkolísané. Určitě si ale všichni krásně zalétali a mnozí se i pěkně proběhli. Několikrát do vzdáleného výběhu se zvědavými kravami. Mě osobně potěšil návrat varnsdorfského modeláře Tomáše mezi nás. Naposledy si ho pamatuji jako juniora přicházejícího s nejrůznějšími technickými vymoženostmi (nezapomenu na jeho brzdící štíty gumáčku ovládané pomocí důmyslného mechanizmu). Teď už je z něj dospělý modelář a já doufám, že ho jeho „hračičkovství“ neopustilo.

Ještě krátce k nám. Vilémováky letos čeká republikový přebor mladých modelářů. Kvalifikovali se tam sice všichni, jen jsem zvědav, kolik z nich v pátek 28. září do Tábora skutečně vyrazí. Rozumím tomu, pokud dají přednost studiu na střední škole, kam po prázdninách všichni zamířili. To je bohužel problém všech našich modelářů, pokud si vyberou obor na vzdálenější škole a domů se pak vrací v pátek pozdě večer. Potom v půli října uspořádáme Den otevřených dveří spojený s náborem nových členů. Doufám, že se nějaký ten zájemce o modelářství najde. A pak už se vrhneme na modely halové, které po celou dobu, kdy jsme po polích a letištích proháněli modely volných kategorií, zahálely na skříni v přepravních krabicích.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš