Jak je zavedeným zvykem, dětský den je obvykle pořádán v celé ČR o víkendu, který se nejvíce blíží 1. červnu. Proto jsme řadu let odmítali pozvání šenovských sportovců na tuto akci s tím, že přednost má dětský den vilémovský. Letos to konečně Šenovským vyšlo. V sobotu, 4. června dorazili do Velkého Šenova pracovníci ČT, aby zdokumentovali fotbalové utkání místních čutálistů. Dětský den se proto posunul na předchozí víkend, takže naší účasti již nic nebránilo. Ještě jedna důležitá poznámka – dětský den byl překlasifikován na sportovní hry. Zřejmě proto, aby pořadatelé přilákali více tatínků na něco ostřejšího, neboť jak známo, při dětském dni se obvykle podává pouze teplé nealkoholické pivo.
My jsme zvolili již několik let provozovaný formát, totiž vystřelování malých házedélek pomocí gumového katapultu. Vystřelovadla vznikla přestavbou původně házedel, katapult k tomuto účelu vytvořil náš „technický ředitel“, pan Blaschka. Dříve jsme pořádali trojkolovou soutěž házedel, která ale dokázali vyhodit jen fyzicky zdatní jedinci. Výhodou vystřelovadel naopak je, že je zvládne i malý capart jen s malou pomocí dědečka, babičky či jakéhokoliv člena našeho klubu. V Šenově jsem házedélka zaklesával do gumy a dětem ruku kroutil já, zatímco naši starší „skorojunioři“ organizovali dopravu letadélek zpět na stanoviště, dohledávali ztracená éra a rozdávali odměnu za hezký let v podobě bonbonů. Foukal sice silný turbulentní vítr, který letadla srážel do divokých šturcek, přesto jsme nemuseli nic opravovat. Šenovští mají naštěstí na hřišti vysoký, měkký trávník. Dětí se u nás zastavila spousta, nic nám ze sladkostí nezbylo. Podle hlavního pořadatele, tuto sobotu na šenovské hřiště našla cestu téměř stovka dětí. V podstatě v plném provozu jsme v Šenově vydrželi od druhé do páté hodiny. Domů jsme vyrazili až poté, co na druhém konci hřiště začala vyhrávat pozvaná kapela a u nás se zastavovaly již jen zabloudivší děti. Trochu jsme sice vymrzli, ale nezmokli. Kluci si sami zkusili nějaké atrakce a bylo i pohoštění přímo od nejvyššího organizátora a kolegy ze zaměstnání, pana Smejkala. Můžeme proto tuto akci označit za úspěšnou. A snad to podobně hodnotili i pořadatelé.
O týden později jsme se stejnou atrakcí vystoupili na dětském dni ve Vilémově. Místo pro náš katapult bylo již jen v rohu hřiště před vilémovskou sportovní halou. Sousedící silnice nám nevadila, protože motoristé projížděli velmi opatrně. Snad jsme ani moc neblížili oné lípě, kterou jsme trefili patnáctkrát (statistiku vedl Jirka Havlíček). Dětí se dostavilo o poznání méně než před týdnem v Šenově. Zdůvodnění již bylo podáno – tento víkend se podobných akcí v sousedních obcích konalo hned několik. Řada soutěžících si vystřelila házedélko z povinnosti jednou, dvakrát a pak odešla, zaznamenali jsme ale několik výjimek. Zvláště pak malý Vojta, který, pokud bychom v půl šesté náš katapult nerozebrali, střílet by snad až do tmy. Spokojen jsem byl s přístupem mých pomocníků – obou akcí se zúčastnili kluci Havlíčkovi, v Šenově nám pomáhal ještě Milan Skukálek, kterého ve Vilémově zastoupil čerstvý maturant Michal Jiřinec. Kaňkou na této akci byla nepříjemnost, kdy jsme ve frontě čekajících adeptů trefili jednu malou dívenku. Rána to byla velká, však také následoval pláč a spousta slziček. A rozpaků z naší strany. Maminka byla naštěstí tolerantní. Zhruba o půl hodiny později dětský den vyvrcholil atrakcí, během které naši hasiči vychrlili spoustu pěny, ve které se děti řádně vymáchaly. Bystré oči mých pomocníků mezi řádícími dětmi zaregistrovaly i onu dívku. Tak snad ta trefa skončila bez následků. Rozhodně ale budeme muset pro příště přijmout nějaká opatření. Pokud zůstaneme u vystřelovadel, budeme muset zlepšit organizaci – především frontu dál od startoviště. Organizovanou, v těchto záležitostech vždy důsledným a přísným panem Suchardou.
Jak již bylo řečeno výše, kolem půl šesté jsme se sbalili a i s vybavením přesunuli do zhruba půl kilometru vzdálené dílny. Katapult neuložíme moc hluboko. Možná jej budeme brzy znovu potřebovat. Například při podzimní drakiádě, pokud nebude foukat vítr.
Za LMK Vilémov Z. Hykš