Týden po Varnsdorfské „venkovní“ soutěži jsme zamířili do děčínské sportovní haly. Do jednoho auta jsme se tentokrát nevešli, vyrazily proto vozy dva. Škoda, že kvůli nemoci a jinému programu chyběli Ivan s Anetou. V házedlech potěšili pořadatelé naši Nelu, kterou ocenili jako nejlepší (a jedinou) mladší žákyni. Ve starších žácích nás překonali modeláři z Kamenných Žehrovic a Dubí. Ale bojovali jsme. Bohužel, naše modely s méně výkonným profilem tentokrát nestačily. Snažili se i Víťa s panem vedoucím ve společné juniorské a seniorské kategorii. Výkony slušné, umístění střední. Již delší dobu s kolegou Petrem proto zvažujeme, zda neustoupíme ze svých předsevzetí a přeci jenom si nepořídíme rychlostavebnice polských házedel, soutěžícími familiárně nazývané Vrána.

V gumáčcích A6 zůstaly naše děti osamoceny. V žákovské kategorii si rozdělily všechna tři místa na stupních vítězů. Smutný byl junior Víťa, který ač zalétal na naše poměry slušné časy (jedenkrát téměř, pětkrát přes tři minuty), na čtyř a pětiminutové seniory pochopitelně nestačil. Zde ale víme, co dělat – postavit si nové modely a zlepšit natáčení gumových svazků. Čtyřminutové lety jsme v minulosti již zvládali.

Soutěže tohoto typu jsou příležitostí i pro nejrůznější jednání. Jako obvykle se s přítomnými zahrádkáři řešila klíčivost semínek nebo boj se zákeřným krtkem, kterému se během letošní mírné zimy obzvláště dobře dařilo.

No a také jsme znovu obklopili stánek Pepy Kubeše s pro nás hlavním tahákem –   stavebnicí Jednoduchá A šestka. Chválili jsme pana Kalinu, chválíme i Pepu. Bez jeho aktivity bychom asi s kategorií A6 úplně skončili. Při té příležitosti jsme vyzvěděli také ledacos nového o stavbě těchto modelů. Samozřejmě, bylo toho daleko více. Kolegu Petra Blaschku určitě těší i dva, z tepelného zářiče a světelného panelu, vyšťourané modely A6. Získává v tom velkou zručnost.

Soutěž skončila chvíli po páté hodině, takže domů jsme dojeli ještě za světla. Uložili jsme modely, předali rodičům děti a začali myslet na příští sobotu a rozhodující závod první poloviny sezóny, Přebor mládeže Ústeckého kraje. Má pršet a být zima. Bude to zajímavé.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

O této akci musím psát jen podle vyprávění kolegy Petra Blaschky. S panem Suchardou jsme museli zůstat doma a i dětí se ohlásilo jen do jednoho automobilu. Počasí mělo být velmi „krotké“ a tak mě nepříjemně překvapil silný vítr, který od rána postupně zesiloval. Funělo u nás stejně jako na letišti v České Lípě. Od ranních tří metrů až po odpoledních 7 m/s. Naštěstí výpravu opět tvořili zkušenější modeláři, takže to všichni poměrně v klidu zvládli. Určité nedostatky prý byly u některých modelářů s citem při vlekání větroňů v silném větru a také při dohledávání modelů. Naše a asi nejenom naše stará bolest. Na druhou stranu takový Jirka Havlíček končil své vystoupení v České Lípě kategorií F1H, tedy spíše v již silnějším větru a přestože to byly jeho první soutěžní starty s „A jedničkou“, nic nerozbil a zalétal i docela slušný čas. Vítr prý směřoval přesně podél dráhy, takže tentokrát jsme se nikomu pod vrtuli nepletli, nevadili jsme si ani s přítomnými padáčkáři. K tomu teplo, časoměřičů pomalu jako soutěžících. Byl to dobrý  trénink před Přeborem mládeže Ústeckého kraje.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš