Týden po naší soutěži přišel vrchol sezóny, MČR halových modelů. Do Děčína jsme se vypravili trochu oslabeni. Chyběli tři modeláři, jak jinak, hlavně z důvodu karantény. A jak jsme později zjistili, tento problém nepostihnul jen nás. Do Děčína dorazila řada dospělých modelářů, někteří dokonce z velké dálky, zato jsme postrádali soupeře v žákovských kategoriích. Copak v házedlech několik soupeřů, dokonce výtečných, bylo. Když slyším Kamenné Žehrovice, pomalu se stavím do pozoru. Takže úspěch našich modelářů byl podložen sice nepočetnou, zato ale kvalitní konkurencí. To v gumáčkách medvěda porcovaly pouze naše děti za přispění Václava Šulce z LMK Varnsdorf. Ale není to naše vina, že řada soupeřů zůstala raději doma. Například kluci Havlíčkovi moc o tyto závody stáli a tak spolu s rodiči vynaložili nemalé úsilí, aby mohli do Děčína přijet. Mohla i konkurence. Takže klukům blahopřeji k dosaženým výsledkům. V házedlech se podle mě zlepšili všichni naši svěřenci. To v gumáčkách přetrvávaly problémy s nadváhou popisované již v komentáři k vilémovské soutěži. Však také ve volných chvílích probíhaly konzultace se zkušenými kolegy na téma, čím nahradit Jednoduchou A6 pana Kaliny, jak zvládnout výrobu především ložiska vrtule a také, kde vzít kvalitní „gumu“.
Vlastní soutěž probíhala plynule, v klidu. Ostatně, jak nám to hlavní pořadatel, Víťa Privara, předvedl v minulosti již několikrát. Pohodu si pochvaloval i pan vedoucí Blaschka, který měl tentokrát dost času i na vlastní létání. Což se projevilo mimo jiné i tím, že obhájil před našimi mládežníky pozici nejlepšího klubového modeláře a to jak v házedlech, tak i v kategorii A6. Snad jen ta zima, která mě zahnala od neděle do postele, nemusela být tak velká. V chladné hale strávili ti nejvěrnější téměř 12 hodin. Raději jsme děti poslali domů jak nejdříve to šlo. My zbývající jsme pomohli přeměnit modelářskou halu opět na tenisovou, zúčastnili se vyhlášení výsledků kategorie A6 a P3, naložili početné krabice s modely do auta a přes Německo mazali směrem na Vilémov. Pro zájemce o náš Halový Žuch 2022 uvádím, že od děčínské haly k té naší vilémovské to je 42 kilometrů. Tak na shledanou v únoru ve Vilémově.
Za LMK Vilémov Zdeněk Hykš
Dobrý den, klukům ze Žehrovic se opravdu dařilo. Myslím, že ti vaši tak mají motivaci, jak se dopracovat k dobrým výkonům. Naše kluky halová házedla velmi baví a i když nemají moc příležitosti se do haly dostat, když mohou, tak létají jako o život.
Děkujeme za poklonu, těšíme se na další setkání.
PS: mě položila angína a tak tenéra v děčíně tentokrát u nás dělal Jirka Hruška s Honzou Melikou 🙂
zdraví Jirka Hloušek náčelník LMK Kž