V září jsme zvládli ještě jeden trénink s kluzáky A3 v Lipové, pak ještě dvě schůzky v modelářské dílně a poté jsme opět naši skupinu rozpustili. Je to nesmírná škoda, protože už na podzim jsme měli „světu“ předvést, co jsme se v klubu za zhruba dva roky naučili. V podstatě jsme díky tomu Koronaprevítu ztratili celý rok. Až to bude opět možné, abychom začínali téměř úplně od začátku. A co hůř. Děti sice se mnou nebudou souhlasit, protože mají nyní krásné, dlouhé prázdniny, ale coby člověk „z výroby“ prohlašuji, onen zhruba roční výpadek nás bude v příštích letech moc a moc mrzet i v průmyslu.

Přemýšleli jsme s kolegy, jak s dětmi úplně nepřetrhat spojení. Zvažovali jsme že bychom dětem připravili nějaké polotovary, které by si doma dokončily. Ale přišlo nám to logisticky moc komplikované. Navíc naše děti vyžadují odborný dohled. Nehledě na nepořádek, který při stavbě letadel vzniká. Ne každý má doma dílnu a já vzpomínám na bouřlivé reakce paní Hykšové, když jsem se s ní coby mladý modelář dělil o jeden kuchyňský stůl, sypal na podlahu piliny s hoblinami a zamořoval celý byt acetonovými výpary. Nakonec jsme zkusili „méně škodlivé“ papírové vystřihovánky. Z dětství jich díky časopisu ABC mám spoustu. S trochou nadsázky si je schovávám na dobu, až mě definitivně zradí moje nohy, ale jsem i ochoten se o ně s dětmi podělit. Na kreslící karton jsme proto okopírovali jednoduchý model vírníku Vážka a poslali jej našim dětem.

Ze zpráv rodičů víme, že někteří naši, prázdninami zaneprázdnění svěřenci si tento model „již“ rozstříhali. Jako první vlaštovka se objevil model sestavený naší Nelou.

Dále přikládám druhou fotografii papírového modelu Vážka, který zhotovil bratr Nely, Mirek. Paní Trantinová píše, že to byl hezký trénink Mirkovy trpělivosti.

V každém případě, je to chabá náhrada. Doufejme, že se nevyplní pesimistické scénáře a že se časem s dětmi znovu sejdeme v naší dílně.

Za LMK Vilémov            Zdeněk Hykš