Tak a letošní, v pořadí již dvacátý pátý ročník, máme za sebou. Opět musím pochválit počasí. V týdnu odplavaly poslední zbytky sněhu, takže dlouho dopředu bylo jasné, že nás opět čekají „pláně u Paťhů“ v dolní části Mikulášovic. Zima byla snesitelná, těch pár vloček, které se na nás v průběhu soutěže sneslo, nevadilo a tak máme drobnou výhradu pouze k větru. Síla do tří metrů byla v pořádku. Jen směr nevyhovoval. Nejprve foukal od západu, takže zaháněl naše modely směrem ke stromořadí lemující turistickou cestu na Tanečnici (místní, asi tři kilometry vzdálená rozhledna), později se stočil k jihozápadu, díky čemuž jsme v zahradě osamoceného statku, u kterého tradičně parkujeme, pověsili na stromy několik našich modelů. Majitelé jsou ale tolerantní, na zahradu nás pouštějí a v případě potřeby dokonce půjčují žebřík. Všechny modely jsme proto zachránili. Pojednání o počasí končím konstatováním, že toto byl již druhý ročník naší soutěže, během kterého jsme nemuseli kvůli špatným „letovým“ podmínkám posouvat termíny konání.
Závěr soutěže poznamenala chřipková epidemie. Zatímco mladší žáci byli až na jednu výjimku kompletní, v kategorii starších žáků nebylo komu předat diplomy. Chyběli úplně všichni. To junioři dorazili v plném počtu. V kategorii seniorské chyběl náš dlouhodobě nejlepší házedlář Standa Rudínský. Standa bude bohužel chybět i na spoustě soutěží následujících. Důsledek to nešťastného uklouznutí na náledí. Přejeme tedy Standovi brzké uzdravení, protože bez něj jsou naše soutěže takové neúplné. No a jen z doslechu komentuji toto dvojkolo já. Chřipka odeznívá velmi pomalu, takže jsem se na pole ještě neodvážil. U stopek mě zastoupil náš Petr Blaschka starší. Tedy další úbytek v seniorském startovním poli.
Vyhlášení vítězů v lipovské restauraci U pytláka jsem si ale ujít nenechal. Již podruhé jsme si zde rezervovali malý salónek, protože k nám do dílny bychom se, taktně řečeno, kvůli velké rozpracovanosti nevešli. Při příjezdu jsme se přesvědčili, že na oranici, ve kterou místní zemědělci proměnili krásnou, rozlehlou louku, se skutečně létat nedalo. Po spočítání výsledků jsme nejlepším předali krásné diplomy a drobnou odměnu. Všichni žáčci si pak mohli „hrábnout“ do nádoby se sladkostmi. Rozloučili jsme se pozvánkou na příští ročník, který se, pokud okolnosti dovolí, uskuteční již po dvacáté šesté. A také jsme všechny pozvali na halovou soutěž, která se u nás bude konat již za tři týdny. Bafuňáři všech tří pořadatelských týmů ještě krátce pojednali o plánech pro letošní rok, o problémech, které nás pálí a pak už byl opravdu konec.
Konečná výsledková listina ZDE!
Z. Hykš