Dnes se nás sešlo opět o něco méně. Asi to bude vliv více faktorů – je to k nám relativně daleko, byla velká zima a v televizi bojovali naši hokejisté o bronzovou medaili. První dva faktory bohužel neovlivníme, třetí se alespoň trochu snažil pan Sucharda napravit pravidelnými zprávami z ledové plochy. Bohužel, byla z toho bramborová medaile. I nám se dařilo se střídavými úspěchy. Někdo sice zalétal hůře, na druhou stranu se mezi nejlepšími objevily nové tváře. Nejvyšších pozic sice již delší dobu mezi házedláři pravidelně dosahuje Jan Procházka z Karlových Varů, nevybavuji si ovšem, že by kdy u nás byli na stupních vítězů děčínský Milan Soukup a lounský Jan Melika. Pokud se nepletu, oba soutěžící létali s modely velmi podobnými érům pana Procházky. Takže tentokrát zůstaly vzadu jak modely uhlíkové, tak i naše klasické „polystyréňáky“. Ve startovním poli chyběli mladší žáci, starších také nebylo dost na plné obsazení stupňů vítězů, junior byl jen jeden, takže o alespoň trochu důstojnou účast se opět postarali naši věrní senioři. Házedlářská soutěž plynula rychlým tempem kupředu a za hodinu jsme byli hotovi.

Přestávku mezi oběma kategoriemi, kdy pořadatelé rychle počítali výsledky halových házedel a vypisovali diplomy pro nejlepší, vyplnil kolega Mirek Procházka vystoupením se svým akrobatickým modelem. Hezká akrobacie a ve chvíli, kdy jsem chystal provokaci tvrzením, že pilot Šonka v Budapešti podlétl most, přidal Mirek jako bonus i jeden průlet mezi střechou a kovovými svorníky držícími naši halu pohromadě. Zaslouženě se dočkal velkého potlesku. V půl čtvrté již mohla vypuknout druhá kategorie, kterou byly gumáčky A6. O nejlepší výkon se jako již tradičně postaral varnsdorfský Evžen Belo, kterému s menším odstupem sekundovali karlovarští Jan Procházka a Václav Dlouhý s naším juniorem Petrem Blaschkou.

Pak se opět počítalo a vypisovaly diplomy, čehož Mirek Procházka využil k druhému vystoupení se svým akrobatem. Po vyhlášení vítězů této kategorie byla soutěž oficiálně ukončena. Ale ještě chvíli postával u baru paní Blaschkové hlouček dospělých, který vášnivě diskutoval o modelářských akcích, které nás teprve čekají. Oceňujeme, že dnes nejvzdálenější účastníci z Karlových Varů s námi vydrželi až do konce. Po odjezdu soutěžících jsme v hale uklidili lavičky, pozhasínali, zamkli a přesunuli naše vybavení zpět do dílny. Tím byl Halový Žuch 2018 definitivně ukončen. V naší hale se opět sejdeme až v samém závěru letošního roku.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Tak a letošní, v pořadí již dvacátý pátý ročník, máme za sebou. Opět musím pochválit počasí. V týdnu odplavaly poslední zbytky sněhu, takže dlouho dopředu bylo jasné, že nás opět čekají „pláně u Paťhů“ v dolní části Mikulášovic. Zima byla snesitelná, těch pár vloček, které se na nás v průběhu soutěže sneslo, nevadilo a tak máme drobnou výhradu pouze k větru. Síla do tří metrů byla v pořádku. Jen směr nevyhovoval. Nejprve foukal od západu, takže zaháněl naše modely směrem ke stromořadí lemující turistickou cestu na Tanečnici (místní, asi tři kilometry vzdálená rozhledna), později se stočil k jihozápadu, díky čemuž jsme v zahradě osamoceného statku, u kterého tradičně parkujeme, pověsili na stromy několik našich modelů. Majitelé jsou ale tolerantní, na zahradu nás pouštějí a v případě potřeby dokonce půjčují žebřík. Všechny modely jsme proto zachránili. Pojednání o počasí končím konstatováním, že toto byl již druhý ročník naší soutěže, během kterého jsme nemuseli kvůli špatným „letovým“ podmínkám posouvat termíny konání.

Závěr soutěže poznamenala chřipková epidemie. Zatímco mladší žáci byli až na jednu výjimku kompletní, v kategorii starších žáků nebylo komu předat diplomy. Chyběli úplně všichni. To junioři dorazili v plném počtu. V kategorii seniorské chyběl náš dlouhodobě nejlepší házedlář Standa Rudínský. Standa bude bohužel chybět i na spoustě soutěží následujících. Důsledek to nešťastného uklouznutí na náledí. Přejeme tedy Standovi brzké uzdravení, protože bez něj jsou naše soutěže  takové neúplné. No a jen z doslechu komentuji toto dvojkolo já. Chřipka odeznívá velmi pomalu, takže jsem se na pole ještě neodvážil. U stopek mě zastoupil náš Petr Blaschka starší. Tedy další úbytek v seniorském startovním poli.

Vyhlášení vítězů v lipovské restauraci U pytláka jsem si ale ujít nenechal. Již podruhé jsme si zde rezervovali malý salónek, protože k nám do dílny bychom se, taktně řečeno, kvůli velké rozpracovanosti nevešli. Při příjezdu jsme se přesvědčili, že na oranici, ve kterou místní zemědělci proměnili krásnou, rozlehlou louku, se skutečně létat nedalo. Po spočítání výsledků jsme nejlepším předali krásné diplomy a drobnou odměnu. Všichni žáčci si pak mohli „hrábnout“ do nádoby se sladkostmi. Rozloučili jsme se pozvánkou na příští ročník, který se, pokud okolnosti dovolí, uskuteční již po dvacáté šesté. A také jsme všechny pozvali na halovou soutěž, která se u nás bude konat již za tři týdny. Bafuňáři všech tří pořadatelských týmů ještě krátce pojednali o plánech pro letošní rok, o problémech, které nás pálí a pak už byl opravdu konec.

Konečná výsledková listina ZDE!

Ukázka diplomu ZDE!

Z. Hykš