Po podzimním fiasku jsme si nedali pokoj a zhruba po půlroce to zkusili znovu. Trochu jsme kalkulovali tím, že se blíží prázdniny a rodiče se pokusí alespoň na jedno odpoledne zbavit svých potomků (o prázdninách fungujeme bez přerušení). Bohužel, dopadli jsme stejně jako na podzim. Nedostavil se nikdo. Domluvili jsme se proto s kolegy, že zkusíme model kolegy Jiránka, tj. že o prázdninách uspořádáme několik pátečních „kempů“, kam pozveme malé děti bez toho, že bychom je zavazovali ke členství v našem klubu. Třeba někdo přijde a třeba ho pro modelařinu nadchneme.

O týden později jsme na poli za ubytovnou, ve které sídlíme, uspořádali tradiční opékání špekáčků spojené s létáním s malými házedly. S malými proto, že plocha je to opravdu malá a se soutěžními modely bychom se tam nevešli. Letos jsme ale házedla nahradili vystřelovadly. Ne, že bychom se touto kategorií nějak zvlášť nadchli. Jen se blíží vilémovský dětský den a my jsme se rozhodli naši tradiční soutěž s modelem Pinďa rozšířit o vystřelovadla. Školou ještě nepovinní caparti totiž ani Pinďu neuhodí a proto jsme usoudili, že vystřelovala by za pomoci dědečka či tatínka mohla být úspěšnější. Jestli to byl dobrý nápad, se uvidí třetího června u naší tělocvičny. Nám vystřelovadla létala hezky a nikdo nikoho netrefil.

Z. Hykš