Při soutěži Pepova jarní jsme obdrželi další číslo modelářského časopisu Volný let. Než se sečetly výsledky a vypsaly diplomy, zhruba jsem si jej pročetl. Na jednom místě jsem narazil na zprávu o naší prosincové halové soutěži nazvané Předsilvestrovské polétání. Zpráva je pěkná a chválí nás. Myslím ale, že ji budu muset doplnit. Při zmínce o pořadatelích se hovoří pouze o mě. A čas od času, hlavně pan Bartík děkující jménem ostatních soutěžících za pořádání našich akcí, také zmiňuje obvykle jen mé jméno. Což je určitě nespravedlivé vůči mým dvěma kolegům. Pravda, někdy žertem říkám, že jsem se zvolil předsedou klubu, faktem ale je, že neméně důležitou a co do objemu zcela srovnatelnou práci vykonávají v klubu i mí kolegové spoluvedoucí. Pan ing Sucharda a pan Petr Blaschka, které též s jistou nadsázkou nazývám ekonomickým a technickým ředitelem klubu. Práci máme rozdělenou dle titulu své funkce. Já se starám hlavně o propagaci klubu. Třeba tímto způsobem. Samozřejmě Petrovi pomáhám také při práci s dětmi v dílně. Zvládám dejme tomu „práci se špejličkami“ a mám ze všech nejsilnější hlas. Ale novinky, tj. například práci s novými materiály, elektroniku a další moderní vymoženosti už nechávám plně na Petrovi. Pan Sucharda má tu zásluhu, že ještě třeba i v prosinci máme za co kupovat stavební materiál a z rodinného rozpočtu si nemusíme půjčovat na benzin. Což je další chvályhodný počin, protože téměř každou soutěž jsou oba ochotni sbalit svačinu, přezůvky a místo „gaučingu“ vyrazit se svými auty na přespolní modelářské soutěže. Dále velice oceňuji, že oba kolegové mají rozum. Jsme tři, takže žádné hlasování nikdy nekončí nerozhodně, rozhodně ale přehlasovaný vedoucí neodchází domů uražen a s přesvědčením, že už ho zato nikdy neuvidíme.

Takže chlapci moji, slavnostně prohlašuji, že bez vás by ten kroužek nepracoval ani z poloviny tak dobře a pochlebuji sám sobě, jak dobře jsem si vás vybral.

Děkuji         Z. Hykš