Vlastně i tento příspěvek navazuje na zasedání komise pro práci s mládeží. Konkrétně na bod „členská základna“. Když jsme před lety přijeli poprvé coby úplní nováčci do děčínské sportovní haly, málem jsme se tam ani nevešli. Během let ale soutěžících ve všech kategoriích postupně ubývalo a tuto sobotu jsme se už málem v hale báli. Pár dědků, dva nebo tři junioři a k tomu šest dětí. Doufám, že na konci roku to u nás bude lepší.Nám se osvědčilo absolvovat před každou soutěží malý trénink ve vilémovské hale. Při vlastní soutěži pak obvykle podáváme lepší výkony. Ještě v pátek večer jsme navíc při modelářské schůzce děti trochu „seřvali“. Zřejmě si to všechno naši svěřenci vzali k srdci, protože během sobotní soutěže jsme s nimi byli velmi spokojeni. Hlavně v házedlech. I ti, kteří se sami nepovažují za dobré vrhače, dosáhli docela hezkých časů. Přestože jsme v této kategorii nezvítězili, vedoucí byli spokojeni. Gumáčky A6 jsme sice již několikrát zalétali lépe, ale v Děčíně z toho nemáme nikdy moc dobrý pocit. Hlavně trneme nad tím, kolik modelů letos pověsíme na ty nešťastné světelné panely.
Vilémovští „dědkové“ v házedlech jako obvykle na elitu z ostatních klubů nestačili a tentokrát neobhájili ani své pozice v klubu, protože je přelétal junior Petr Blaschka mladší. Gumáčky již senioři nelétají několik let, protože v této kategorii se plně věnují vedení svých svěřenců.
Každou soutěž využívá můj kolega Petr Blaschka starší ke sběru zkušeností. Diskutuje hlavně o házedlech s těmi nejlepšími. Pak to společně v klubu přetřásáme a vše, co by nám mohlo pomoci k lepším výkonům, zapracováváme do našich pracovních postupů. I když se obáváme, že u polystyrénových modelů se pomalu blížíme k vrcholu jejich možností. Přesto nějaké zlepšení bude. Naši prosincovou soutěž absolvujeme ještě s „klasikou“, ale již v únoru bychom u nás mohli předvést nové, vylepšené modely. Pak se uvidí.
Z. Hykš