Další soutěž, kterou její pořadatelé museli odložit kvůli počasí. Lilo tak vydatně a vytrvale, že „povolil“ i Luboš Paťha a to je modelář, který se jen tak nějakého počasí nelekne. Jako pamětník chci vzpomenout jednoho staršího závodu v Domoslavicích, kdy si to Luboš „rozdal“ ještě s jedním soupeřem v rozlétávání o první místo v kategorii házedel. Zatímco my ostatní čekali v teple a suchu autobusu, Luboš s kolegou (tuším, že to byl Jarda Bošek) vyběhli do neuvěřitelné sloty a zhruba po deseti minutách se oba vrátili celí promočení a s výkonem něco přes dvacet vteřin. Tak je pravda, že od té doby jsme všichni změkli a navíc, máme coby pořadatelé zodpovědnost za spoustu lidí, ale třeba takové mrholení by pro Luboše nejspíš nebylo důvod pro zrušení. A onu historku z Domoslavic zmiňuji také proto, že se mi zdá být kouzelná a nechci, aby zapadla. Moc pamětníků si ji již nevybaví a i já jí brzy zapomenu. Odklad byl čtrnáctidenní, protože o týden později se konalo v Panenském Týnci další kolo Pražské ligy a do České Lípy by příliš mnoho modelářů nedorazilo. V každém případě se čekání vyplatilo. Počasí bylo přímo skvostné. Užili jsme si sluníčka, nebylo ani horko ani zima a foukal vítr „tak akorát“.
I soutěžících se sešel odpovídající počet. Sice jsme při sestavování kalendáře soutěží slíbili s panem Bartíkem Lubošovi sousedkou výpomoc, která ale nakonec ani nebyla potřeba. Mikulášovičtí vše stihli vlastními silami. Tak třeba příště. My jsme se proto mohli s Petrem věnovat našim svěřencům. Chyběl Petr Blaschka mladší, který zůstal doma a léčil nachlazení tak, aby byl při MČR mládeže fit. Junior Martin Hájek kromě jarních přeborů mládeže již na naše závody nejezdí. Jen jsme si tuto sobotu v České Lípě zamávali, protože Martin obdržel od rodičů jako dárek k narozeninám vyhlídkový let. Jakub Smělík absolvoval jakousi rodinnou akci a tak jsme se tentokrát vešli do jediného auta. Na zadním sedadle Blaschkovic Žirafy seděli Honza Weisgerber s Michalem Jiřincem a mezi nimi Tomáš Luft. I jeho „nakládání“ do auta provázely velké komplikace. Že jede také, jsme se dozvěděli kousek před Šluknovem. Ještě, že máme ty mobily.
Závody jsme pojali jako poslední přípravu před mistrovskými závody v Kožlanech. Přesto Honza létal jak s partesu. Až jsme se báli, aby nevystřílel před nejdůležitějším závodem sezóny všechnu munici. Přestože to na větší a silnější soupeře nestačilo, Tomáš nás přesvědčoval, že z něj v blízké budoucnosti vyroste zdatný házedlář. S „dělníkem“ našich letišť, totiž školním modelem Gino, toho v kategorii A3 příliš dosáhnout nelze. Však jsme se spíše snažili naučit Tomáše vlekat, případně i model včas vystřelit, než abychom sledovali nějaké výkony. Michal pak dokazoval, že kategorie házedel nebude jeho hlavní parketa. Rád by příští rok létal větroně A3 a F1H. I když máme pocit, že není tak špatný vrhač (jen bych ho nejraději roztrhnul za to, že vždy se odmítá před hody řádně rozvičit), jeho přání ctíme. Což ovšem vyžaduje jediné – přes zimu stavět, stavět a zase stavět. S jedinou A3, kterou ke všemu na začátku závodů nakřápnul, se toho moc zvládnout nedá. Takže i u Michala přišlo na řadu věrné Gino a časy kolem třiceti vteřin. Do bojů se tentokrát zapojili i oba dospěláci. Daleko úspěšnější byl samozřejmě Petr Blaschka. V obou kategoriích se umístil mezi nejlepšími. Obzvláště se pak cení vítězství v kategorii A3, kde spolu s ním na stupních vítězů stáli nesmírně zdatní modeláři František Gloziga s Milanem Šaflerem. To já bezpečně uhájil poslední místo. Cením si ale toho, že nejméně po dvou letech jsem opět zkusil atmosféru závodů. Bohužel, jak se rozepisuji jinde, pravá noha proti tomu silně protestovala a tak jsem s trochu hořkou ironií ocenil, že možná můj poslední let v životě bylo alespoň maxo.
Co se týče ostatních soutěžících, moc těší počet závodníků v žákovských kategoriích. V házedlech a větroních A3 jsme si to rozdělili zhruba rovným dílem s mladoboleslavskými a varnsdorfskými modeláři, gumáčky pak obsadili hlavně mladí modeláři z Liberce a Varnsdorfu.
V klidu jsme dolétali, přesunuli se nahoru ke klubovně aeroklubu, v pohodě vyhlásili výsledky a pak se rozjeli do svých domovů. A teď už přijde na řadu nejdůležitější závod sezóny našich mládežníků, mistrovství české republiky.
Z. Hykš