Besídku pořádáme již tradičně týden před vánocemi. Zhodnotíme uplynulý rok, pohrozíme si, že nová sezóna začne co nevidět, něco ochutnáme z cukroví a jdeme domů. Letos se dostavili i oba naši „externisté“ tj. středoškoláci Adam Trojan a Martin Hájek. Oba se v rámci svých možností i nadále spolupodílejí na klubové činnosti. Z pozvaných hostů dorazil pouze pan Paťha z Mikulášovic. Ostatní se omluvili. Někteří zvolili jinou akci, kterých se tento den nejbližší okolí jen hemžilo, jiní ještě v pátek pozdě večer budovali kapitalizmus.

Letos jsme se kromě likvidace cukroví, bramborových lupínků a lahví Coca Coly pokusili o utužení klubového kolektivního ducha. Zdálo se nám, že chlapci spolu málo „drží basu“. Copak na kroužku to ještě jde, ale z vyprávění docházíme k závěru, že mimo, např. ve škole, modelářské kamarádství příliš nefunguje. Každý ze starších modelářů proto vyfasoval jednoho nováčka a s ním plnil různé disciplíny. Snažili jsme se alespoň trochu napodobit situaci, kdy modelář potřebuje odstartovat, pan vedoucí je kdesi na ploše a k dispozici je pouze kamarád. A jak se na něj mám spolehnout, když jsem mu v týdnu ve škole snědl svačinu, případně provedl jinou kulišárnu. No nevím, jestli se to povedlo. Kluci se sice nepoprali, ale pár sporů mezi družstvy propuklo. Hlavně ve chvíli, kdy nejúspěšnější vazači „gumiček“ pro determalizátor odmítli těm měně úspěšným alespoň jednu věnovat pro následující disciplínu, kterou bylo pálení doutnáku na čas. Vše zachránilo házení míčku na cíl a také dnes již historický stolní fotbal. Ale i tak asi ten kolektiv budeme muset tužit častěji. Po sedmé hodině jsme raději mlaďochy poslali domů a pokračovali členskou schůzi. Museli jsme projednat spoustu novinek, kterými nás pro rok 2016 obdařil státní aparát.

Z. Hykš