Uplynulé dvě páteční schůzky jsme začali naplňovat dřívější dohody. Místo stavby modelů, kterých má každý plnou krabici, jsme vyrazili trénovat. Počasí nám opět přálo. Foukal slabý vítr a jen sluníčko se chvílemi schovávalo za mraky. Cvičná louka je pro účely tréninku „tak akorát“. Jen nedaleký les se vzrostlými smrky trochu straší. Létá se proto stylem – vlek, vypuštění modelu, dvě tři zatáčky a pak rychle dolů. Tedy vcelku přesně to, co potřebujeme.

Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že kluci konečně zjistili, co se od nich při vleku očekává. Odpadá tak hlasitý křik vedoucích, kteří dříve každý let svých svěřenců tímto způsobem komentovali. Což je jedině dobře, protože na to, aby vlekaři reagovali na povely ze stanoviště vedoucích, je kategorie A3 příliš rychlá. Samozřejmě se stále občas vyskytují nějaké nedostatky. Plánujeme proto, pokud nám počasí a majitelé polností dovolí, strávit zde celé léto. Vilémovští modeláři totiž prázdniny již spoustu let nedrží. Klubovna funguje i v červenci a srpnu. Jak to bude jen trochu možné, popadneme éra a vydáme se s nimi na tréninkovou plochu. A pro zvýšení atraktivity bude létání občas proloženo i táborákem spojeným s opékáním špekáčků.

Z. Hykš