V komentáři k soutěži Pepova jarní jsem se zmínil o ne příliš velké přízni počasí vůči nám, modelářům. Také předpovědi na tuto sobotu, kdy se v Panenském Týnci měly uskutečnit dvě odložené soutěže, totiž další kolo Pražské ligy a Přebor mládeže Středočeského kraje, nebyly zpočátku nijak optimistické. Naštěstí se ale předpovědi každým dnem zlepšovaly a někdy ve čtvrtek či pátek jsme již velmi opatrně vyjadřovali naději, že vše dobře dopadne. A dopadlo. Ráno sice byla na letišti dost velká zima, ale foukal jen mírný vítr, který se navíc postupně zeslaboval. Škoda jen, že se zatáhlo a chvílemi jsme museli čekat na „startovací okna“. Ale bylo nás málo, času naopak bylo spousta, takže jsme to zvládli naprosto bez problémů.
Po chvilce váhání čím začít, jsme nakonec zvolili kategorii házedel. Kluci mají s házedly docela velké zkušenosti a tak jsme usoudili, že budou i v tom ranním chladnu vhodnější jak větroně A3, což je naopak kategorie, ve které jsme věčnými učedníky. Ty jsme si nechali na později, na „teplejší povětří“. Asi to bylo rozhodnutí správné, protože vše, co jsme si naplánovali, totiž sedm zvládnutých kvalifikačních limitů, jsme i splnili. V házedlech kluci vyhazují své modely dostatečně vysoko na to, aby odklouzali předepsaných 22 vteřin na let. No a v „A trojkách“ se občas vyskytlo nějaké to maxo, které vykompenzovalo jiný, trochu horší let. Navíc nám vedle počasí přál i terén. Letiště v Panenském Týnci je krásně rovné, takže nám tentokrát odpadly ty hanebné turbulence, jaké jsme zažívali minulý týden na českolipském „golfovém hřišti“.
Pokud bych měl hodnotit celkově, řekl bych že to byl velmi přínosný závod. Na jednu stranu poměrně snadno splněné limity, na druhou stranu se v každé kategorii našel nějaký soupeř, který nám ukázal, jak se správně létá, takže jsme zůstali hezky pevně na zemi. Snad si i naši svěřenci uvědomili, že takové výkony na krajskou soutěž stačí, ale na MČR by to bylo zoufale málo. Ještě nás do té doby čeká spousta práce. Budeme muset pořádně trénovat do doby, než nás z místních luk začnou vyhánět zemědělci. A také by to chtělo najít si na „volňásky“ čas na letním soustředění na Rané. On je někdy dost velký problém utrhnout se od pohodlného lomcování s páčkami RC souprav, neboť jak známo, RC modely při troše dovednosti přistanou u nohou svého majitele, což se od házedel či větroňů obvykle očekávat nedá.
Jo a děkujeme panu Modrovi a ostatním pořadatelům. Byla to jako obvykle klidná a pohodová soutěž.
Z. Hykš