Na tuto soutěž, která byla přeložena až na konec března, jsme se vypravili v plném počtu. Nová házedla, která si děti postavily ke konci loňského roku, přežila naše Předsilvestrovské polétání i tři tréninky ve vilémovské sportovní hale. Očekávali jsme proto, že někteří naši svěřenci si v této kategorii zlepší osobní rekordy. Což se nakonec povedlo téměř všem. Někomu o pár vteřin, další pak zaznamenali zlepšení výraznější. Obávám se ale, že jsme přitom s těmito házedly dosáhli vrcholu jejich možností. Ne každý dokáže vyhodit tento model tak vysoko jako Honza Novotný a nebo pan vedoucí Blaschka. Však také oba nakonec razanci hodů přehnali a své modely nenávratně poničili. Pro zimní část této sezóny budeme muset vymyslet nějaký jiný, odolnější typ házedla.
Gumáčci kategorie A6 byly sice rok výroby 2011, zato se mohly pochlubit novými, trochu silnějšími gumovými svazky. Zde jsme ale žádné postupy v klubovém žebříčku neočekávali. Tato soutěž byla pouze tříkolová s tím, že se hodnotí nejlepší let, zatímco v žebříčku máme všichni započítány výkony ze soutěží šestikolových, kde se hodnotí součet dvou nejlepších kol. Chtělo by to sjednotit pravidla. Takhle se porovnávají jablka s hruškami a neplatí to jen pro naše klubové žebříčky. Nejvíce trpí žebříčky nejlepších výkonů vyhlašované každoročně svazem modelářů ČR.
Ale abych uvedl také nějaké konkrétní údaje. V žákovské kategorii házedel soutěžili spolu mladší i starší žáci. Ti starší mají pochopitelně velkou výhodu. Jsou větší, silnější a mají více zkušeností než vyjukaní mladší žáčci. My tyto dvě věkové kategorie oddělujeme, abychom těm mladším modelařinu zbytečně neznechucovali. V Děčíně nám to všem natřela jedna polská modelářka. Létala opravdu moc hezky. Druhý byl Tůma Jiří a třetí naše Lucie Raichartová. Ostatní naši modeláři se umístili ve středu startovního pole. I oni zaslouží za své výkony pochvalu. Otec Tůma sice kritizoval způsob hodů svého synka a požadoval po mě, abych se ke kritice připojil, což jsem odmítnul s odůvodněním, že nemohu rýpat do někoho, kdo proti mně létá dvojnásobné časy. Čímž se dostáváme k seniorské kategorii házedel. Tam zvítězil také modelář z Polska následovaný Michalem Michnou a Jiřím Tůmou. Vilémovští Jan Novotný a Petr Blaschka obsadili šesté a sedmé místo s odstupem několika málo vteřin od stupňů vítězů. Poslední dvě místa jsme obsadili já a varnsdorfský pan Bartík. O cenu útěchy se spolu přetahujeme spoustu let. Abychom si s kolegou Bartíkem vybojovali také nějaké to místo na stupních vítězů, budeme asi muset v příští vilémovské soutěži vyhlásit novou kategorii pouze pro vedoucí modelářských klubů. Dělám si samozřejmě legraci, ale na druhou stranu zkuste létat a přitom se starat o hromadu divochů.
Mezi gumáčky A6 jsme neměli na Davida Járu vedeného zkušeným panem Formánkem. Ale hned za ním se srovnali naši Petr Blaschka a Martin Hájek. Šestý byl Honza Weisgerber a devátá Lucka Raichartová. Mezi seniory Petru Blaschkovi st. chybělo zhruba čtyřicet vteřin na třetí místo, což si vynahradil v kategorii LRS, kde se umístil druhý. Hned za ním byl náš druhý junior Adam Trojan. Že přitom porazili jediného modeláře, moc zdůrazňovat nebudeme.
Touto soutěží jsme ukončili jarní halovou část sezóny. Domů jsme se vraceli všichni spokojeni. Kdo nic nevyhrál, koupil si alespoň v přilehlé restauraci hranolky s kečupem. Doma jsme letadla uložili do skříně s tím, že na zimní část halové sezóny se musíme připravit ještě lépe. A od příštího týdne nás již čekají venkovní kategorie volných modelů.
Z. Hykš